ČNB stanovila bankám minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky

15.10.2020 19:04 | Zprávy

Rámec pro řešení krize je založen na předpokladu, že banky mají k dispozici dostatečné interní zdroje pro absorbování ztrát a následnou rekapitalizaci. ČNB proto v roce 2020 bankám stanovila minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL).

ČNB stanovila bankám minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky
Foto: Česká národní banka
Popisek: Česká národní banka, logo.

Tento požadavek ČNB stanovila všem bankám, u kterých nelze jejich případné selhání důvěryhodně řešit prostřednictvím likvidace nebo insolvence. ČNB rovněž určila 31. prosinec 2023 jako závazný termín, od kdy budou banky muset MREL plnit. Tím ČNB udělala významný krok v oblasti plánování řešení krize a postupného posilování způsobilosti bank k řešení krize.

ČNB bude požadavek revidovat pravidelně každý rok v souvislosti s aktualizací příslušných plánů pro řešení krize. MREL a jeho plnění se stane pro banky, investory, ratingové agentury i ostatní ekonomické subjekty stejně důležitým parametrem jako např. kapitálové požadavky.

MREL je jako požadavek specifický pro každou jednotlivou banku a ČNB individuální hodnoty MREL nezveřejňuje; nicméně v souladu s obecným přístupem schváleným bankovní radou v říjnu 2018 se MREL odvozuje od obezřetnostních kapitálových požadavků a stanoví se

  • ve výši dvojnásobku součtu požadavku pilíře 1 a pilíře 2, tj. 2*(P1+P2) pro velké, systémově významné a komplexní banky poskytující řadu zásadních činností / kritických ekonomických funkcí s plánovaným použitím pravomoci ČNB k odpisu a konverzi, případně s plánovaným využitím nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů („bail-in“), u nichž se nepředpokládá přerušení činnosti jako důsledek opatření k řešení krize;

  • ve výši (P1+P2) + koeficient * (P1+P2) pro středně velké, méně složité banky poskytující omezený počet zásadních činností / kritických (ekonomických) funkcí, většinou se koncentrujících v přijímání vkladů a souvisejícím platebním styku, s plánovaným nástrojem „přechod činnosti na soukromého nabyvatele“ („transfer“), se složkou k rekapitalizaci sníženou koeficientem (menším než 1) zohledňujícím rozsah převáděných kritických ekonomických funkcí (tzv. „transferový perimetr“ je většinou funkcí podílu krytých vkladů  na celkových aktivech banky).

Bankám (a ostatním institucím, na které se vztahuje rámec pro ozdravné postupy a řešení krize), u kterých plán řešení krize předpokládá likvidaci v běžném úpadkovém řízení, ČNB zatím formálně MREL nestanovila a plánuje tak učinit v následujících měsících. ČNB požadavek stanoví de facto na úrovni kapitálových požadavků, tj. bez složky k rekapitalizaci.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ICOMOS oceňuje kvalitu studie obnovy Vyšehradského mostu i postoj ministra Kupky

19:15 ICOMOS oceňuje kvalitu studie obnovy Vyšehradského mostu i postoj ministra Kupky

Studie obnovy železničního mostu pod Vyšehradem představená Nadačním fondem Vyšehradský most vyhovuj…