Pokud se zaměříme na hudbu vysílanou českými rádii v roce 2019 podle období vydání i podle státní příslušnosti interpretů, zjistíme, že zatímco u novějších nahrávek dominují zahraniční interpreti, u těch starších převažuje domácí tvorba.

U současné hudby vydané v roce 2018 či 2019 pochází 76 % nahrávek od zahraničních interpretů. V případě starší hudby naopak převládá podíl těch domácích. Konkrétně u 55 % nahrávek vydaných mezi lety 1970 a 1979 a 63 % nahrávek vydaných mezi lety 1960 a 1969 převažují čeští a slovenští interpreti.

U hudby vydané v osmdesátých letech již v rozhlasovém vysílání v loňském roce mírně převažovaly skladby zahraničních interpretů a tato převaha se zvyšovala s každou následující dekádou vydání.

„Nejpravděpodobnějším vysvětlením je cílení rozhlasových dramaturgů na různé cílové skupiny posluchačů. Hudbu staršího vydání s převahou domácí tvorby preferují spíše dříve narození posluchači, kteří ji znají z doby jejího vzniku. Na rozdíl od posluchačů mladších, kteří jsou již více ovlivněni zahraniční tvorbou a více ji též vyhledávají,“ vysvětluje Milan Dedera z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Mnoho dalších informací nejen o struktuře rozhlasového vysílání naleznete v publikaci Kulturní průmysly v ČR: Audiovizuální a mediální sektor – 2019.