Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2021 a navazující bilance obyvatel měla na počátku roku 2021 Česká republika 10,494 milionu obyvatel. “Na konci roku naše populace čítala 10,516 milionu obyvatel, celkový roční přírůstek dosáhl 21,9 tisíce osob. Bilance přirozené měny však byla záporná, neboť zemřelých obyvatel bylo o 28,1 tisíce více než živě narozených. Šlo o nejhlubší přirozený úbytek populace v historii České republiky od jejího vzniku v roce 1918. Příčinou populačního růstu během roku 2021 tak bylo pouze kladné saldo zahraničního stěhování, když počet přistěhovalých převýšil počet vystěhovalých o 50 tisíc," říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Během roku se živě narodilo 111,8 tisíce dětí, o 1,6 tisíce více než v roce 2020. “Za nárůstem počtu narozených v roce 2021 stály druhorozené děti, kterých bylo meziročně více o 5 %, celkem 43,6 tisíce. Prvorozených dětí bylo 51,9 tisíce a stejně jako dětí třetího či vyššího pořadí jich oproti roku 2020 naopak o 1 % ubylo,“ uvádí Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Počet narozených dětí vzrostl navzdory nižšímu počtu žen v reprodukčním věku a byl tak výsledkem zvýšení úrovně plodnosti. Ta podle předběžných výsledků dosáhla 1,83 dítěte na jednu ženu, nejvíce od roku 1992. Podíl dětí narozených mimo manželství zůstal meziročně neměnný ve výši 48,5 %.

Počet zemřelých činil 139,9 tisíce a byl nejvyšší od konce druhé světové války. Ve srovnání s průměrem let 2015–2019 byl vyšší o celou jednu čtvrtinu, když k výraznému meziročnímu nárůstu došlo podruhé v řadě (v roce 2021 o 8 %). Nejvíce úmrtí bylo zaznamenáno v březnu (16,8 tisíce) a v lednu (16,2 tisíce). V třídění do pětiletých věkových skupin byl největší počet zemřelých v úhrnném pohledu u 75–79letých, stejně tak jako mužů, zatímco zemřelých žen bylo nejvíce 85–89letých. Naděje dožití při narození se v roce 2021 podle předběžných výsledků dále snížila, a to na 74,1 let pro muže a 80,5 let pro ženy. Za uplynulé dva roky s pandemií covidu-19 tak klesla již o 2,2 resp. 1,6 roku.

Do manželství vstoupilo celkem 46,8 tisíce párů, meziročně o 1,4 tisíce více, nicméně jejich počet zůstal nižší než v letech 2015–2019. Nejméně sňatků se konalo v lednu (0,8 tisíce), nejvíce v srpnu (8,7 tisíce). Tři čtvrtiny snoubenců vstupovaly do manželství poprvé. Z pohledu věku byli nejpočetnější ženiši 28–31letí a nevěsty 26–30leté. U více než desetiny manželství (12,1 %) byl minimálně jeden ze snoubenců osobou s jiným než českým státním občanstvím.

Ukončeno rozvodem bylo celkem 21,1 tisíce manželství, meziročně o 0,6 tisíce méně. Úroveň rozvodovosti poklesla ze 40,6 na 39,7 % a byla nejnižší od počátku století. Ve třech pětinách rozvodů šlo o manželství s nezletilými dětmi. V rozvedených manželstvích žilo celkem 20,4 tisíce dětí.

Zahraniční stěhování mělo kladnou bilanci ve výši 50,0 tisíce osob, meziročně o 23,0 tisíce vyšší a nejvyšší od roku 2009. Do České republiky se ze zahraničí přistěhovalo 69,2 tisíce osob (meziročně o 13,5 tisíce více) a naopak 19,2 tisíce osob (meziročně o 9,5 tisíce méně) zde pobyt ukončilo. Stejně jako v předchozích letech byla kladná bilance nejvyšší s občany Ukrajiny (28,4 tisíce). Na druhém místě bylo saldo s občany Ruska (2,7 tisíce), na třetím s občany Slovenska (1,9 tisíce).

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2021 jsou předběžné a navazují na výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů k 26. 3. 2021.