Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 3. čtvrtletí 2016 proti 2. čtvrtletí 2016 zvýšil o 19,4 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet osob v hlavním zaměstnání o 91,4 tis. (tj. o 1,8 %) na 5 151,7 tis. osob. Při poklesu počtu pracujících do čtyřiceti let o 7,5 tis. se podstatně zvýšil počet pracujících 40letých a starších (o 98,9 tis.). Ve skupině 40-44 let vzrostl jejich počet o 38,0 tis. Výrazně rostl počet pracujících i ve věku 60 let a více. Ten se zvýšil o 37,2 tis., to je 40 % celkového přírůstku zaměstnanosti.

Mezi pracujícími převažují zaměstnanci. Jejich počet se meziročně zvýšil o 79,6 tis. a dosáhl 4 268,3 tis. Podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti se tak meziročně zvýšil o 0,6 procentního bodu na 82,9 %. Současně se zvýšil i počet zaměstnanců pracujících na dobu neurčitou (meziročně o 81,8 tis.). Počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků se ve srovnání se 3. čtvrtletím 2015 meziročně výrazněji nezměnil (přírůstek o necelých 12 tis. na 883,3 tis.). Při poklesu počtu podnikatelů se zaměstnanci o 19,4 tis. na 158,8 tis. a snížení počtu pomáhajících rodinných příslušníků o 4,3 tis. na 24,5 tis. značně vzrostl počet podnikatelů bez zaměstnanců o 35,4 tis. a v současné době již dosáhl 700,0 tis.

Zaměstnanost v sekundárním sektoru se zvýšila o 57,0 tis. Růst zaměstnanosti v sektoru je způsoben velkým nárůstem pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 55,1 tis.).

Vzrostl počet pracujících i v terciárním sektoru služeb (o 30,7 tis.). Meziročně se zaměstnanost zvýšila v řadě odvětvových sekcí, nejvíce v dopravě a skladování a ve vzdělávání. Vzrostla zaměstnanost i v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti, v odvětví informační a komunikační činnosti, ve zdravotní a sociální péči a ve veřejné správě a obraně. Na druhé straně se snížil počet pracujících v obchodních organizacích a v sekci ubytování, stravování a pohostinství. V primárním sektoru zemědělství a lesnictví se počet pracujících významněji nezměnil (přírůstek 3,4 tis.).

Zvýšil se především počet pracujících s dosaženým terciárním vzděláním (o 4,2 %), počet pracujících v nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou rostl pomaleji (pouze o 0,9 %). Podrobnější údaje o změnách ve vzdělanostní skladbě obyvatelstva jsou v přiložené analýze.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15-64letých) dosáhla 72,2 % a ve srovnání se 3. čtvrtletím roku 2015 vzrostla o 1,7 procentního bodu. Dosahuje tak nejvyšší úrovně v historii samostatné České republiky. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,5 procentního bodu na 79,7 %. Dobré podmínky na trhu práce se projevily v rychlejším růstu míry zaměstnanosti žen (o 1,9 procentního bodu na 64,5 %).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)1), očištěný od sezónních vlivů, se proti 2. čtvrtletí roku 2016 snížil o 2,5 tis. osob.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 44,2 tis. osob a dosáhl 213,0 tis. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 25,9 na 115,1 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 18,2 tis. na 98,0 tis.). Pozitivní vývoj je důsledkem velkého poklesu počtu nezaměstnaných jeden rok a déle o 41,1 tis. na 83,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15-64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 3. čtvrtletí 2016 na 4,0 % a proti 3. čtvrtletí minulého roku se snížila o 0,9 procentního bodu.

Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila na všech úrovních vzdělání. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,1 %) a středoškoláci s maturitou (2,9 %). Významně meziročně klesla míra nezaměstnanosti v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených (o 1,4 procentního bodu na 4,1 %). Vysoká míra nezaměstnanosti naopak přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (20,3 %).

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 3. čtvrtletí roku 2016 činil jejich počet 129,7 tis., tj. o 7,4 tis. méně než ve stejném období roku 2015. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 39,7 tis. osob.

1) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce MPSV.