„Hospodaření vládních institucí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 skončilo ve schodku, který dosáhl výše 105,2 mld. Kč, což ve vztahu k HDP představuje 6,5 %. Meziroční míra zadlužení sektoru vládní institucí rostla o 4,2 p.b. a dosáhla výše 41,9 % HDP," říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 došlo meziročně ke zlepšení salda hospodaření vládních institucí o 32,3 mld. Kč., přestože všechny subsektory vládních institucí skončily v deficitu. Největší podíl na meziročním snížení měly především ústřední vládní instituce, jejichž hospodaření se vylepšilo o 32,5 mld. Kč a skončilo ve schodku 77,0 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily se schodkem 18,3 mld. Kč a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v deficitu 10,0 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2019 – 4. čtvrtletí 2021:

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 2,0 %. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu (+11,8 % na 192,3 mld. Kč) a ze sociálních příspěvků (+5,5 % na 266,0 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán pouze u daní z příjmů (-22,8 % na 105,4 mld. Kč).

Celkové výdaje vládních institucí meziročně poklesly o 2,5 %. Nejvíce poklesly výdaje na dotace (-28,7 % na 35,9 mld. Kč) a kapitálové transfery (-34,3 % na 10,2 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 37,7 % na 41,9 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 2,6 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 417,3 mld. Kč na 2 566,6 mld. Kč a jeho příspěvek činil 6,8 p. b. Mezičtvrtletně došlo k nárůstu míry zadlužení o 1,5 p. b. Nominální dluh mezičtvrtletně vzrostl o 133,3 mld. Kč a přispěl ke zvýšení míry zadlužení o 2,2 p. b., růst nominálního HDP naopak přispěl k poklesu o – 0,7 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+ 346,1 mld. Kč) a objemu přijatých úvěrů (+ 66,0 mld. Kč). Emitované cenné papíry i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu.

Dluh sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2019 – 4. čtvrtletí 2021:

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 79,4 mld. Kč, který odpovídal 5,1 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zlepšilo o 8,9 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 4. čtvrtletí 2019 – 4. čtvrtletí 2021:

Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“ (ZDE).
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.