„Ve věkové struktuře pracujících stále roste význam skupiny osob narozených v sedmdesátých letech, tzv. Husákových dětí. Téměř jednu třetinu, konkrétně 31 %, z celkové zaměstnanosti tvoří lidé ve věku od 40 do 49 let. Vůbec nejvyšší nárůst pracujících, který však odráží věkový posun ve struktuře zaměstnaných, byl v pětileté věkové skupině od 45 do 49 let, a to téměř o 34 tisíc,“ říká Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2021 proti 3. čtvrtletí 2021 stoupl o 4,0 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 43,0 tis., tj. o 0,8 % na 5 259,4 tis. Za tímto nárůstem stojí především návrat žen na trh práce. Jejich počet se meziročně zvýšil o 32,5 tis., zatímco počet pracujících mužů narostl o 10,5 tis.. Klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 35,9 tis., a to zejména v důsledku snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 25,0 tis. Počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) rovněž klesl, o 10,9 tis. Snížil se i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 8,1 tis. osob. Naopak počet zaměstnanců vzrostl, o 87,0 tis. na 4 423,3 tis.

Ve věkové struktuře pracujících roste význam skupiny narozených v sedmdesátých letech, tzv. Husákových dětí. Téměř jednu třetinu všech pracujících tvoří desetiletá věková skupina od 40 do 49 let. Její podíl na celkové zaměstnanosti je 31,3 % (u žen tento podíl činí 33,4 % a u mužů 29,5 %). Celkový proces stárnutí populace pracujících demonstruje vývoj počtu pracujících právě v této desetileté skupině. Zatímco počet mladších čtyřicátníků meziročně klesl o 24,6 tis., ve skupině 45–49letých byl nárůst vůbec nejvyšší o 33,8 tis. Vliv tohoto posunu ve věkové struktuře bude zásadně ovlivňovat věkovou strukturu zaměstnanosti v příštích letech. Je otázkou, jak se na věkové struktuře pracujících projeví případný růst zaměstnanosti cizích státních příslušníků.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2021 v ČR rozdílný1). Zaměstnanost klesla v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví (o 31,7 tis. na 1902,4 tis.), především v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 27,1 tis.). Proti snížení počtu pracujících v průmyslu se naopak meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 14,6 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost stoupla o 76,2 tis. na 3 220,9 tis. V tomto sektoru se zvýšil zejména počet pracujících osob v sekci vzdělávání (o 30,0 tis.), ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách motorových vozidel (o 16,7 tis.), v informačních a komunikačních činnostech (o 16,6 tis.) a v sekci peněžnictví a pojišťovnictví (o 12,6 tis.). Naopak se v sektoru služeb značně snížila zaměstnanost ve zdravotnictví (o 11,2 tis.), kde před rokem byla vysoká základna v důsledku pandemické situace, a také v administrativních a podpůrných činnostech (o 6,8 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství se počet pracujících téměř nezměnil (pokles o 1,8 tis. na 135,9 tis.).