„Ve věkové struktuře pracujících stále roste význam skupiny osob narozených v sedmdesátých letech, tzv. Husákových dětí. Téměř jednu třetinu, konkrétně 31 %, z celkové zaměstnanosti tvoří lidé ve věku od 40 do 49 let. Vůbec nejvyšší nárůst pracujících, který však odráží věkový posun ve struktuře zaměstnaných, byl v pětileté věkové skupině od 45 do 49 let, a to téměř o 34 tisíc,“ říká Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2021 proti 3. čtvrtletí 2021 stoupl o 4,0 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 43,0 tis., tj. o 0,8 % na 5 259,4 tis. Za tímto nárůstem stojí především návrat žen na trh práce. Jejich počet se meziročně zvýšil o 32,5 tis., zatímco počet pracujících mužů narostl o 10,5 tis.. Klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 35,9 tis., a to zejména v důsledku snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 25,0 tis. Počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) rovněž klesl, o 10,9 tis. Snížil se i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 8,1 tis. osob. Naopak počet zaměstnanců vzrostl, o 87,0 tis. na 4 423,3 tis.

Ve věkové struktuře pracujících roste význam skupiny narozených v sedmdesátých letech, tzv. Husákových dětí. Téměř jednu třetinu všech pracujících tvoří desetiletá věková skupina od 40 do 49 let. Její podíl na celkové zaměstnanosti je 31,3 % (u žen tento podíl činí 33,4 % a u mužů 29,5 %). Celkový proces stárnutí populace pracujících demonstruje vývoj počtu pracujících právě v této desetileté skupině. Zatímco počet mladších čtyřicátníků meziročně klesl o 24,6 tis., ve skupině 45–49letých byl nárůst vůbec nejvyšší o 33,8 tis. Vliv tohoto posunu ve věkové struktuře bude zásadně ovlivňovat věkovou strukturu zaměstnanosti v příštích letech. Je otázkou, jak se na věkové struktuře pracujících projeví případný růst zaměstnanosti cizích státních příslušníků.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2021 v ČR rozdílný1). Zaměstnanost klesla v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví (o 31,7 tis. na 1902,4 tis.), především v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 27,1 tis.). Proti snížení počtu pracujících v průmyslu se naopak meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 14,6 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost stoupla o 76,2 tis. na 3 220,9 tis. V tomto sektoru se zvýšil zejména počet pracujících osob v sekci vzdělávání (o 30,0 tis.), ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách motorových vozidel (o 16,7 tis.), v informačních a komunikačních činnostech (o 16,6 tis.) a v sekci peněžnictví a pojišťovnictví (o 12,6 tis.). Naopak se v sektoru služeb značně snížila zaměstnanost ve zdravotnictví (o 11,2 tis.), kde před rokem byla vysoká základna v důsledku pandemické situace, a také v administrativních a podpůrných činnostech (o 6,8 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství se počet pracujících téměř nezměnil (pokles o 1,8 tis. na 135,9 tis.).

S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích koresponduje vývoj počtu pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 79,2 tis.) a ve třídě řídících pracovníků (o 52,4 tis.). Naopak se snížil počet řemeslníků a opravářů (o 35,2 tis.) a technických a odborných pracovníků (o 24,4 tis.) a významně klesl počet nekvalifikovaných pracovníků (o 12,8 tis.).

S těmito změnami ve struktuře zaměstnanosti souvisí i trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Značně se zvýšil počet pracujících s terciárním vzděláním o 111,8 tis. Naopak zaměstnaných v obou nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou ubylo. Počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity klesl o 21,0 tis., pracujících středoškoláků s maturitou ubylo o 28,8 tis. Klesl i počet pracujících se základním vzděláním o 20,1 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 4. čtvrtletí 2021 v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 1,1 p. b. na 75,4 %. U mužů vzrostla o 0,8 p. b. na 82,1 %, u žen o 1,3 p. b. na 68,3 %.

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2021 v porovnání se 3. čtvrtletím 2021 klesl o 19,8 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 43,4 tis. a dosáhl 118,3 tis. osob. Došlo především k poklesu počtu nezaměstnaných žen o 26,8 tis. na 62,1 tis., zatímco pokles počtu nezaměstnaných mužů byl nižší (o 16,7 tis. na 56,1 tis.). Nejvíce nezaměstnaných ubylo v kraji Hl. m. Praha (o 12,3 tis.) a ve Středočeském kraji (o 10,4 tis.). Největší meziroční nárůst byl naopak v Moravskoslezském kraji (o 4,1 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 18,2 tis. a dosáhl 52,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně klesla o 0,8 p. b. na 2,3 %.

Z regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti nejvyšší v Moravskoslezském (4,0 %), Karlovarském (3,8 %) a v Ústeckém kraji (3,5 %). Nejvíce však míra nezaměstnanosti 15–64letých klesla v Karlovarském kraji (o 2,4 p. b. na 3,8 %) a v kraji Hl. m. Praha (o 1,8 p. b. na 1,4 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci Česka měl kraj Jihočeský (1,1 %).

Ekonomická neaktivita

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 29,1 tis. a byl na hodnotě 3580,8 tis. Neaktivních žen ubylo o 16,9 tis., neaktivních mužů o 12,2 tis. Počet všech ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let klesl o 25,1 tis. na 5302,7 tis.

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 4. čtvrtletí roku 2021 činil jejich počet 64,5 tis. osob, tj. o 31,2 tis. méně než ve stejném období roku 2020. Relativně vysoký je počet osob, které by chtěly pracovat, ale nemohou ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 18,5 tis. osob.

Poznámky:
1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.