Ve 4. čtvrtletí 2018 se výroba masa meziročně mírně zvýšila na 117 323 tun (+2,8 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu byly nižší o 3,9 %, ceny jatečných prasat se držely průměrně o 12,3 % pod úrovní posledního čtvrtletí roku 2017 a ceny jatečné drůbeže se zvýšily o 1,2 %. Nákup mléka dosáhl 709,8 mil. litrů (meziročně stejně).

V roce 2018 se vyrobilo v České republice 447 010 tun masa (+2,1 %). Výroba vepřového zůstala stejná jako v předchozím roce (210 910 tun; 0,0 %), výroba ostatních druhů se mírně zvýšila, hovězího na 71 579 tun (+5,7 %) a drůbežího na 164 261 tun (+3,4 %). Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat byly meziročně téměř stejné u skotu (+0,2 %) a drůbeže (−0,9 %), ale ceny jatečných prasat byly hluboko pod úrovní předchozího roku (−16,1 %). Nákup mléka pokračoval v rostoucím trendu (+1,8 %) a činil 2 953,3 mil. litrů. Cena mléka byla meziročně vyšší o 2,1 % a dosáhla průměrných 8,62 Kč za litr.

Porážky a výroba masa

Ve 4. čtvrtletí 2018 bylo na jatkách poraženo 65,9 tis. ks skotu, což je meziročně o 8,6 % více, z toho bylo 27,1 tis. býků (+10,5 %), 28,7 tis. krav (+7,9 %) a 7,5 tis. jalovic (+5,8 %). Vyrobeno bylo 19 834 tun (+9,1 %) hovězího masa.

Porážky prasat (605,8 tis. ks) se ve 4. čtvrtletí přehouply k meziročnímu zvýšení (+1,0 %). Výroba vepřového masa dosáhla 55 062 tun (+0,6 %). Jatečná prasata se porážela v průměrné hmotnosti o 0,5 kg nižší než ve 4. čtvrtletí loni.

V tomto čtvrtletí došlo k mírnému meziročnímu zvýšení výroby drůbežího masa na 42 348 tun (+3,0 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ve 4. čtvrtletí se ceny zemědělských výrobců jatečného skotu meziročně mírně snížily (−3,9 %), a to nejvíce u jatečných telat (−5,8 %), nejméně u jatečných býků (−3,0 %). Průměrná cena jatečných býků byla 46,20 Kč/kg v živém nebo 84,08 Kč/kg v jatečné hmotnosti, tj. o 2,14 Kč/kg v mase méně než ve 3. čtvrtletí.

Ceny jatečných prasat ve 4. čtvrtletí byly stále hluboko pod úrovní cen ve 4. čtvrtletí minulého roku (−12,3 %) a dosáhly průměrné hodnoty 27,20 Kč za kg živé hmotnosti nebo 35,36 Kč za kg jatečné hmotnosti. Vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí se průměrná cena v mase snížila o 0,42 Kč za kg.

Ceny jatečných kuřat meziročně mírně stouply (+1,2 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 23,20 Kč za kg v živém.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

Ve 4. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 709 817 tis. litrů mléka (0,0 %), z toho mlékárny nakoupily 607 813 tis. litrů (−0,5 %).

Ceny zemědělských výrobců mléka byly meziročně nižší o 4,0 %. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,75 Kč za litr, tj. o 0,52 Kč/l vyšší než ve 3. čtvrtletí.

Rok 2018 – výroba, ceny zemědělských výrobců, zahraniční obchod

Skot a hovězí maso

V roce 2018 bylo na jatkách poraženo 236,6 tis. ks skotu (+4,0 %) a bylo vyrobeno 71 579 tun hovězího masa (+5,7 %). Nárůst výroby hovězího masa se odvíjel od vyššího počtu býků zařazených do výkrmu v roce 2017 a od mírně vyššího vyřazování krav v roce 2018. Přispěla také vyšší průměrná hmotnost porážených zvířat, zvláště o 10 kg/ks u býků.

V meziročním porovnání se ceny výrobců jatečného skotu v roce 2018 téměř nezměnily (+0,2 %). Ceny jatečných býků byly o 0,3 % nižší, podobně ceny jatečných jalovic (−0,4 %), kdežto jatečné krávy se prodávaly za cenu o 1,2 % vyšší. Průměrná cena jatečných býků byla 47,36 Kč za kg v živém nebo 86,19 Kč za kg jatečné hmotnosti. V průběhu roku se ceny příliš neměnily, rozdíl mezi maximální cenou (v březnu) a minimální (v prosinci) byl 3,8 Kč za kg v mase, a to v důsledku výraznějšího poklesu ve 4. čtvrtletí.

Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu[1] v období od prosince 2017 do listopadu 2018 se obrat obchodu s živým skotem vyjádřený v početních jednotkách zvýšil, ve finanční hodnotě naopak klesl. Důvodem byl nárůst obchodu v mladších věkových kategoriích a pokles ceny vyvážených plemenných zvířat. Dovoz živého skotu (5,1 tis. ks) zůstal vzhledem k vývozu (239,1 tis. ks) trvale zanedbatelný. Na straně vývozu převládala zvířata určená k dalšímu chovu (149,2 tis. ks), zvláště telata a mladý skot, jejichž vývoz se meziročně zvýšil na 70,1 tis. telat (+4,1 %) a 62,9 tis. ks mladého skotu (+49,6 %). Telata se vyvážela do Španělska, Belgie a Nizozemska; mladý skot do Turecka, Slovinska, Maďarska a Chorvatska. Zvířat k porážce se vyvezlo 77,5 tis. ks (+5,7 %), což představuje 27 045 tun hovězího masa, tj. více než třetina roční produkce hovězího v ČR. Jatečná zvířata se vyvážela především do Rakouska a Německa.

Dovoz hovězího masa se mírně zvýšil na 37 987 tun (+1,8 %), jeho vývoz vzrostl na 11 500 tun (+13,8 %). Dovezené maso pocházelo především z Polska, Nizozemska a Německa, vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska a Polska.

Přebytek obchodu[1] s živým skotem určeným k porážce (+26 125 tun v mase) se téměř vyrovnal schodku obchodu s hovězím masem (−26 487 tun).

Prasata a vepřové maso

V roce 2018 bylo v ČR poraženo 2 309,7 tis. prasat (−1,2 %) a vyrobeno 210 910 tun vepřového masa (0,0 %). Meziročně stejná výroba masa při nižším počtu poražených prasat vycházela z jejich vyšší průměrné hmotnosti, v průměru o 1,5 kg na kus.

Ceny jatečných prasat byly po celý rok hluboko pod úrovní roku 2017 (−16,1 %). Chovatelé prodávali vykrmená prasata v průměru za 27,27 Kč za kg živé hmotnosti nebo 35,45 Kč za kg v mase. Nejvyšší cena byla v lednu (36,88 Kč/kg jatečné hmotnosti), nejnižší v červnu (34,52 Kč/kg).

V zahraničním obchodě[1] s živými prasaty došlo k podstatným změnám, které meziročně výrazně zvýšily jeho aktivní saldo. Ke značnému snížení dovozu a zvýšení vývozu došlo u obou významných kategorií, tj. u selat i jatečných prasat. Obchod se selaty představoval 159,2 tis. ks (−21,6 %) dovezených a 136,9 tis. ks (+74,2 %) vyvezených prasat v průměrné hmotnosti 26,3 kg za oba směry obchodu. Selata se dovážela výhradně z Německa a Dánska. Vývoz směřoval do Maďarska, na Slovensko, do Rumunska a Německa. Jatečná prasata se téměř nedovážela, naopak jejich vývoz se zvýšil na 291,1 tis. ks a 34 463 tun živé hmotnosti (+28,2 %), což v jatečné hmotnosti odpovídá zhruba produkci vepřového masa v ČR za dva měsíce. Jatečná prasata se vyvážela na Slovensko, do Maďarska a Německa.

U vepřového masa se záporná bilance meziročně prohloubila především výrazně nižším vývozem a mírně vyšším dovozem. Dovezeno bylo 273 839 tun (+3,7 %), hlavně z Německa, Španělska a také z Polska, kdežto vyvezeno bylo pouze 27 533 tun (−18,5 %), převážná většina na Slovensko.

Čistý vývoz masa v živých zvířatech určených k porážce odpovídal přibližně jedné desetině čistého dovozu vepřového masa.

Drůbež a drůbeží maso

V roce 2018 se vyrobilo 164 261 tun drůbežího masa, tj. o 3,4 % více než v roce 2017.

Průměrná cena zemědělských výrobců jatečných kuřat byla v roce 2018 jen slabě nižší než v předcházejícím roce (−0,9 %). Během roku se s malými odchylkami pohybovala kolem 23,03 Kč/kg v živé hmotnosti, přičemž minimální cena byla v září (22,22 Kč/kg) a maximální hned v říjnu (23,97 Kč/kg).

Přebytek obchodu[1] s jednodenními kuřaty meziročně výrazně vzrostl jejich sníženým dovozem (−6,0 mil. ks) a zvýšeným vývozem (+13,0 mil. ks). Jednodenních brojlerů se vyvezlo 93,1 mil. ks, především na Slovensko, do Rumunska a Polska, slepiček nosného typu 9,0 mil. ks hlavně do Polska, Rumunska a Bulharska. Obchod s živými kuřaty a vyřazenými slepicemi určenými k porážce značně poklesl na straně dovozu (−30,0 %) i vývozu (−20,2 %), takže přebytek se snížil na 21 209 tun. Tato drůbež se vyvážela na Slovensko, do Polska a Německa; dovážela se ze Slovenska.

Meziročně vyšší schodek zahraničního obchodu1) s drůbežím masem byl způsoben navýšením dovozu a snížením vývozu. Ve sledovaném období se dovezlo 117 146 tun (+8,1 %), nejvíce z Polska, navýšil se dovoz z Maďarska. Drůbežího masa se vyvezlo 22 523 tun (−7,4 %), hlavně na Slovensko, do Německa a Rakouska.

Přebytek obchodu[1] s živou drůbeží, převážně kuřaty, slepicemi a krůtami určenými pro produkci masa tvořil přibližně čtvrtinu schodku obchodu s drůbežím masem.

Mléko a mléčné výrobky

V roce 2018 bylo nakoupeno přímo od tuzemských producentů 2 953,3 mil. litrů mléka (+1,8 %), z toho nákup mlékáren od producentů a odbytových organizací činil 2 525,3 mil. litrů (+1,9 %).

Průměrná cena zemědělských výrobců mléka byla o 2,1 % vyšší než v roce 2017 a dosáhla 8,62 Kč za litr mléka třídy jakosti Q. Na začátku roku (v lednu a únoru) a také na konci (v prosinci) přesáhla cena mléka hranici 9 Kč za litr. Za nejnižší cenu prodávali chovatelé mléko v červenci (8,20 Kč/litr).

Ve sledovaném období se dovezlo 254,5 tis. tun (−15,6 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 1 102,7 tis. tun (+5,5 %). Výrazný přebytek zahraničního obchodu[1] s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně zvýšil. Největší podíl na tomto výsledku mělo mléko a smetana společně se sýry a tvarohem. U obou těchto komodit došlo ke snížení dovozu a zvýšení vývozu, přičemž bilance obchodu s mlékem byla výrazně kladná (+852,4 tis. tun) a u sýrů a tvarohu záporná (−39,3 tis. tun). Schodek obchodu s máslem (−20,4 tis. tun) se mírně prohloubil zvýšeným dovozem. Dovezlo se také více zakysaných mléčných výrobků, a tím se snížil jejich obchodní přebytek na 19,9 tis. tun. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.

[1] Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod prahem 8 mil. Kč.