ČSÚ: Zemědělství se od vzniku Československa výrazně změnilo

17.03.2025 19:15 | Tisková zpráva

Zemědělství v dnešním Česku prošlo za posledních více než sto let mimořádnou proměnou. Snížila se celková výměra osevních ploch i druhová vyváženost pěstovaných plodin. Klesly stavy hospodářských zvířat, ale zvýšila se jejich užitkovost. Výrazně se snížil počet pracujících v zemědělství a produktivita práce rostla.

ČSÚ: Zemědělství se od vzniku Československa výrazně změnilo
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Počty hlavních druhů hospodářských zvířat dosáhly v průběhu let 1921 až 2024 svého maxima v první polovině 80. let 20. století. Čeští zemědělci chovali nejvíce prasat v roce 1981 (5 106 tis. ks), skotu v roce 1982 (3 556 tis. ks) a drůbeže v roce 1984 (34 192 tis. ks). „Od počátku 90. let 20. století se stavy chovaných zvířat v Česku snižovaly. U skotu a drůbeže v poslední dekádě spíše stagnovaly, zatímco u prasat pokles stále pokračoval,“ vysvětluje Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Minimum chovaného skotu bylo v roce 2011 (1 344 tis. ks), u prasat v roce 2023 (1 362 tis. ks) a u drůbeže v roce 1946 (8 305 tis. ks). Tyto minimální stavy byly v porovnání se stavy maximálními nižší u skotu o 62 %, u prasat o 73 % a u drůbeže o 76 %.

Několikanásobně se zvýšila užitkovost hospodářských zvířat. V roce 1921 činila průměrná roční dojivost jedné krávy 1 518 litrů mléka, v roce 2024 dosáhla 9 574 litrů. Počet odchovaných selat na jednu prasnici a rok vzrostl z 8,6 ks v roce 1952 na 29,9 ks v roce 2024 a za stejné období se průměrná roční snáška jedné slepice / nosnice zvýšila ze 115 vajec na 314.

Celková výměra osevních ploch v Česku se za posledních sto let zmenšila o 1 402 tis. ha, přičemž v roce 2024 činila 2 416 tis. ha. Největší úbytek ploch byl zaznamenán u žita (-623 tis. ha), ovsa (-557 tis. ha), brambor (-371 tis. ha), pícnin na orné  půdě (-375 tis. ha) a cukrovky (-178 tis. ha). Tento pokles byl částečně kompenzován rozšířením pěstebních ploch pšenice (+442 tis. ha), řepky (+341 tis. ha), kukuřice na zrno (+60 tis. ha) a v menším množství také jedlých luskovin a dalších olejnin. Značně se snížila i druhová vyváženost pěstovaných plodin. V roce 2024 například činil podíl plochy pšenice na ploše obilovin na zrno 60 %, v roce 1924 byl uvedený podíl pšenice jen 17 %, avšak žita 33 %, ovsa 31 % a ječmene 18 %.

V 80. letech 20. století se spotřebovalo nejvíce minerálních hnojiv. Rekordní byla celková spotřeba dusíkatých, fosforečných a draselných hnojiv (272,6 kg/1 ha zemědělské půdy) v hospodářském roce 1985/1986, což bylo o 146 % více než v období 2023/2024.

Zásadní proměnnou prošel od poloviny 20. století i počet pracujících v zemědělství. Od roku 1948 do roku 2024 se snížil o téměř 1,19 milionu osob na 128 tisíc.

Podrobné informace přináší nově zveřejněné dlouhodobé časové řady České zemědělství očima statistiky 1918 až 2024, dostupné na webu ČSÚ.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Filip Turek byl položen dotaz

Budete kandidovat do sněmovny?

A jestli ano, tak to znamená, že byste odešel z Bruselu? A s čím jde vlastně vaše strana do voleb? Já se přiznám, že vůbec netuším, o co, kromě zrušení Green Dealu usilujete? Jaký je váš program?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců po dvanácti měsících meziročně klesly

13:33 ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců po dvanácti měsících meziročně klesly

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 0,9 % a meziročně byly vyšší o 9,3 %. Ceny průmyslo…