V roce 2013 vznikla samostatná spin-off firma Widepix spol. s r.o. později přejmenovaná na Advacam, spol. s r.o. Pracovníci, kteří odešli z ústavu a tvoří jádro firmy, ji dnes úspěšně komerčně provozují, a to na základě dlouhodobé licenční smlouvy mezi oběma subjekty. Advacam, spol. s r.o., dodává na trh detekční systémy na bázi detektorů vyvinutých v kolaboraci Medipix/Timepix za aktivní účasti pracovníků ÚTEF ČVUT, které dále rozvíjí podle požadavků různých partnerů. Příkladem takového postupu je pixelový detektor v miniaturizované architektuře LITE, který byl vyroben ještě v ÚTEF ČVUT a NASA jej použila na ISS jako dozimetr záření. Jeho komerční rozšíření již pak pro NASA zajišťovala firma Advacam.

Metodika využití těchto detekčních systémů pro dozimetrii v komplexních radiačních polích očekávaných ve vesmíru, je přitom v USA a v dalších vyspělých zemích chráněna dvěma společnými patenty připravenými v rámci spolupráce ÚTEF ČVUT s CERN pracovníky obou těchto institucí.

„Všechno, co jsme si experimentálně ověřili na urychlovači v CERN, nás posunulo do kosmu. Těší nás současné úspěchy firmy Advacam, které se, v návaznosti na dlouhodobé vědecko-výzkumné aktivity ÚTEF ČVUT zaměřené na vývoj hybridních pixelových detektorů ionizujícího záření, daří přenášet jako "high-tech" výrobky nalézající uplatnění v řadě oborů,“ říká doc. Ivan Štekl, ředitel ÚTEF ČVUT.

Pracovníci ÚTEF ČVUT se dlouhodobě věnují kosmickým aplikacím. Jejich detektory upravené pro náročné podmínky panující v kosmu již byly vyslány na několik družic (Proba-V v roce 2013, český VZLUSAT-1 v roce 2017, japonský RISESAT v roce 2019). V současné době připravuje ÚTEF ČVUT detekční systémy pro další kosmické projekty, např. ESA satelit GOMX-5, misi pro hledání vody na Měsíci, lunární orbitální stanici Gateway, tchajwanský satelit na oběžné dráze Měsíce. Důležitá aktivita probíhá i v rámci konsorcia EU projektu PAN pro vývoj detektoru na bázi kombinace pixelových a stripových detektorů.

Komerční aktivity firmy Advacam směrem k NASA a ESA mají velký význam pro uplatnění detektorů v kosmu a zviditelnění českých technologických firem ve světě. Je to směr, který je podporován různými vládními či mezinárodními projekty, ale především je to příležitost na spolupráci průmyslových partnerů a vysokých škol. Řada podniků již pochopila, že podpora tvořivých hlav na univerzitách ve smluvním výzkumu a spolupráci, se jim násobně vrátí. Kosmický výzkum a špičkové výrobky pro tento sektor jsou nejen výzvou, ale i mimořádnou příležitostí pro všechny.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a šest vysokoškolských ústavů (CIIRC, KÚ, MÚVS, UCEEB, ÚTEF, ÚTVS). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.