ČVUT: Fakulta strojní má podíl na českém rekordu pobytu pod vodou v rámci projektu Hydronaut

30.08.2020 12:58 | Zprávy

Hydronaut je podvodní habitat, jakýsi hybrid mezi kesonem a ponorkou. V současné době je ponořen v asi 10 metrové hloubce v lomu v Jesenném u Železného Brodu.

ČVUT: Fakulta strojní má podíl na českém rekordu pobytu pod vodou v rámci projektu Hydronaut
Foto: ČVUT
Popisek: ČVUT, logo.

Autorem je profesionální potápěč a kosmický architekt Matyáš Šanda. Tým z Fakulty strojní ČVUT, konkrétně z Ústavu mechaniky tekutin a termodynamiky, je v rámci spolupráce zodpovědný za návrh a konstrukci zařízení pro on-line sledování stavu atmosféry uvnitř habitatu.

Habitat byl navržen a vyroben za účelem simulací meziplanetárních letů, zejména na testování technického vybavení a na výzkum chování členů posádky v náročných podmínkách dlouhodobé izolace. V uplynulém měsíci proběhla první mise, kdy dva profesionální potápěči Matyáš Šanda a František Harant měli strávit pod hladinou 7 dní a plnit nejrůznější úkoly dle předem daného harmonogramu. Nakonec oba zůstali pod hladinou skoro 170 hodin, což je nový český rekord pobytu pod vodou, a zároveň se přitom skoro nenamočili, protože bydleli ve stanici kesonu, který sami vyrobili a potopili na dno lomu Jesenný u Železného Brodu. O dva potápěče se staralo více než 30 techniků, IT specialistů a potápěčů.

K dalším vědeckým experimentům patřilo zjišťování složení světelného spektra v uzavřeném atypickém prostředí či zkoumání tvorby "hormonu spánku" melatoninu v lidském organizmu. Unikátní zařízení bylo navrženo pro dlouhodobé sledování teploty, vlhkosti a tlaku, složení atmosféry a intenzity či teploty osvětlení uvnitř Hydronauta. Zařízení také sleduje palubní napětí a spotřebu elektrické energie habitatu. Všechna data jsou v reálném čase posílána do velícího střediska mise.

V dalších krocích bude pozornost týmu z ČVUT směrována k řešení otázek souvisejících s vysokou relativní vlhkostí uvnitř výzkumného zařízení. Jak již získaná data ukazují, jedná se o prostředí s relativní vlhkostí přesahující 95%, kdy se teplota rosného bodu pohybuje okolo 17°C. Prakticky to znamená, že na všech stěnách či předmětech s teplotou nižší než 17°C dochází ke kondenzaci vodních par. Tento jev s sebou přináší řadu komplikací. Cílem budoucího snažení vědců bude snížení vlhkosti uvnitř habitatu a to jak snížením produkce vlhkosti, tak uplatněním některé z metod řízené kondenzace vodních par.

Více informací o projektu Hydronaut lze nalézt ZDE či na facebookové stránce projektu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Celní správa: Jel pro autodíly z Polska do Rakouska, kamarádovi vezl neznačené cigarety

22:31 Celní správa: Jel pro autodíly z Polska do Rakouska, kamarádovi vezl neznačené cigarety

Koncem minulého týdne si příslušníci Celního úřadu pro Jihočeský kraj vytipovali ke kontrole dodávko…