Vyšlápnout na kopec a rozhlédnout se po krajině, tradice rozhleden v Čechách je víc než dvě století dlouhá. O nadšení pro romantické vyhlídky se v období první republiky zasloužil Klub československých turistů, po sametové revoluci telekomunikační operátoři a seriál České televize Rozhlédni se, člověče. V posledním desetiletí jsou to fondy Evropské unie, díky jejichž čerpání trvá rozhlednový boom dodnes.

Sen o vlastní rozhledně nebo vyhlídkovém místě mají také Městská část Praha - Nebušice a město Libčice nad Vltavou, splnit jim je pomohou studenti architektury. Spolupráce Fakulty architektury ČVUT a veřejné správy na reálných projektech je podle vedoucího Ústavu navrhování II Dalibora Hlaváčka win-win situací pro obě strany. „Pro studenty je to jedinečná zkušenost a možnost, jak propojit teoretické znalosti s praxí. Musí reagovat na konkrétní místo a požadavky a dovést návrh do realizace skutečné stavby, která bude funkční a trvanlivá. Investor získá výsledek cennější o jejich práci a nadšení,“ říká Dalibor Hlaváček z Fakulty architektury ČVUT.

V Nebušicích vytipovali pro nový orientační bod dvě lokality s tím, že jednu stavbu stihnou realizovat letos a druhá zůstane ve fázi projektu. V Libčicích již jedna rozhledna od studentů stojí, ateliér Hlaváček–Čeněk ji v roce 2019 postavil za podpory společnosti Skanska. Vedení města ale chce mít vlastní, a o umístění v lokalitě bývalého odkaliště má již dlouho jasno.

Místo, na kterém v Nebušicích postaví první vyhlídku, se nachází na cyklotrase vedoucí ze Šárky dál do Středočeského kraje. Na výšinu nad obcí vede stará polní cesta, patrná je podle nově vysazených alejí. Tam, kde bylo kdysi rozcestí, je prozatím umístěna informační tabule oznamující odpočinkové místo s výhledem na Nebušice. Takové bylo rámcové zadání pro 15 studentů ateliéru Seho–Poláček na začátku semestru. Za dva týdny připravili každý vlastní koncept, jeden projekt pak vybrali k realizaci.

Ve studentských návrzích se objevily rozhledny různých tvarů i konstrukcí. Topografie místa, kde se sbíhají dvě cesty v ostrém úhlu, některé inspirovala ke hře s formou a geometrií trojúhelníku. Maják, Babylónská věž nebo Schody do nebe, jak studenti svoje koncepty pojmenovali, měly dovést pocestné tak vysoko, aby si nejlépe vychutnali pohled na Nebušice a panorama Prahy. Projekt s názvem Pazourek pak odkazuje na místní archeologické nálezy z doby kamenné a sídliště lovců mamutů, které bylo objeveno poblíž.