ČVUT: Výstava odhaluje, jak se improvizovalo v době pozdní normalizace

04.11.2021 14:21 | Tisková zpráva

Jako obklady ve stanici metra Chodov použili architekti a stavitelé půlené keramické roury pro stavbu komínů. Modré kachlíky na mateřské škole na Letné byly zase původně určeny pro bazény.

ČVUT: Výstava odhaluje, jak se improvizovalo v době pozdní normalizace
Foto: ČVUT
Popisek: ČVUT, logo.

Chtěl-li architekt v churavém hospodářství a normalizačním bezčasí prosadit svou autorskou představu, stalo se kreativní přetváření všeho dostupného a ohýbání pravidel jeho každodenním chlebem. Expozice s výmluvným názvem improvizace podává svědectví o zarputilém souboji architektů a stavitelů v době pozdní normalizace. Výstava bude k vidění v Galerii Mimochodem (v podchodu do metra na Palackého náměstí) od 11. 11. do 1. 12. 2021 a za její realizací stojí historici architektury v čele s profesorem Petrem Vorlíkem.

Koho by dnes napadlo, že obklad stěn ve stanici metra Chodov (dříve Budovatelů) tvoří podélně půlené keramické roury, které se vyrábějí pro stavbu komínů? Vyrobili je v Západočeských keramických závodech v Poštorné a ve stanici metra Chodov jich je okolo 12 000. Výsledný originální vzhled stanice ovšem vyžadoval mnohem vyšší přesnost při pokládce, protože každou tvarovku bylo nutné kalibrovat. Ani fasáda z modrých kachlíků na mateřské škole v Praze 7 nebyla v osmdesátých letech 20. století běžná. Kachlíky sehnali díky známosti architekti Vladimír Štulc a Jan Vrana v Chlumčanech, kde je vyráběli pro vodící pruhy na dnech bazénů. Známý architektů pak kachlíky musel dva roky schovávat, než byla hrubá stavba připravená k obkládání. „Celou dobu jsme se děsili, že to někdo ukradne,“ vzpomínají architekti.

„Výstava představuje postupy a projevy, které dnes mohou působit jako kutilství a zoufalý souboj s těžkopádným molochem centrálně řízeného stavebnictví, nicméně výsledky okolnostmi vnucené neustálé improvizace si zaslouží naši pozornost,“ říká o jejím významu jeden autorů prof. Petr Vorlík.

Výstava společně s katalogem volně navazuje na tři předchozí knihy věnující se architektuře osmdesátých let – (a)typ (2019), nepostavená (2020) a rozhovory (2020). K tématu architektury osmdesátých let vzniká také samostatný web (ZDE), na němž lze najít specializovanou mapu a databázi architektury osmdesátých let.

Výstava vznikla s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky a Fakulty architektury ČVUT v Praze jako výstup projektu Architektura osmdesátých let v České republice (NAKI II – DG18P02OVV013).

Koncepce: Petr Vorlík, Jan Zikmund
Texty: Klára Brůhová, Jana Bukačová, Lenka Kužvartová, Klára Ullmannová, Veronika Vicherková, Petr Vorlík, Jan Zikmund
Grafické řešení a produkce: Jan Forejt, Jiří Klíma, Gabriel Fragner / Formall

Fakulta architektury ČVUT v Praze (FA ČVUT) je nejstarší a největší institucí u nás poskytující vzdělání v oboru. Nabízíme studentům propojení teorie a praxe, náš pedagogický sbor tvoří přední čeští architekti, urbanisté a designéři. FA ČVUT je pracovištěm orientujícím se na výzkumnou, vědeckou a uměleckou tvůrčí činnost. Naši studenti se každoročně umisťují na předních příčkách respektovaných studentských architektonických a designérských soutěží. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201. – 250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Radek Koten byl položen dotaz

Nezávislost

Myslíte, že je šance, že se vymaníme ze závislosti na jiných? Proč bychom měli být věčně závislí na Rusku nebo USA?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Aplikaci Zdraví v mobilu používá už 660 tisíc lidí. Vyřizují si hlavně příspěvky

11:45 Aplikaci Zdraví v mobilu používá už 660 tisíc lidí. Vyřizují si hlavně příspěvky

Na 660 tisíc lidí si už do svého chytrého telefonu nainstalovalo aplikaci Zdraví v mobilu, kterou se…