Téma přednášky volně navazuje na nešťastný pokus spolupráce ČR a Slovinska při nominaci Plečnikova díla na seznam UNESCO pod názvem: „Nadčasová humanistická architektura Josipa Plečnika“.

Prof. Valena se nejdříve pokusí rozpracovat různé humanistické tradice a zjistit jejich eventuální relevanci pro Plečnikovo dílo. Jako specifický humanismus v Plečnikově architektuře pak definuje používání antropomorfních prvků a měřítka, „pobyt u věcí“ a univerzální srozumitelnost architekturního jazyka. Převážně se jedná o implantáty malých architektur do stávajících urbánních situací.

Plečnik vyvinul tuto svou strategii humanistické přestavby města ve dvacátých letech během práce s veřejnými prostory Pražského hradu a později ji plně rozvinul ve své rodné Lublani. Tam přestavěl urbánní sekvence kolem Římských hradeb, osu Vegovy ulice, prostor Zojzovy ulice a Šentjakobského náměstí a především pobřeží Ljubljanice. V určitém smyslu sem můžeme přiřadit též Žale, město mrtvých. Pro tuto metamorfózu města se brzy ustálil výraz Plečnikova Lublaň. Tato humanistická přestavba města je jeden z unikátních příspěvků Plečnika k světovému dědictví architektury dvacátého století.

„V souvislosti s přednáškou na Fakultě architektury ČVUT si dovolujeme upozornit též na malou výstavu velké Plečnikovi výstavy z roku 1996, která bude otevřena od 18. dubna v prostoru pod půlkruhovou terasou v zahradě Na Valech na Pražském Hradě,“ dodal proděkan pro vnější vztahy Fakulty architektury ČVUT Ing. arch. Jan Jakub Tesař.