Navíc, co se týče diverzifikace pěstovaných plodin, biopaliva konkrétně bioetanol naopak pomáhají zachránit ČSO zmiňovanou českou cukrovou řepu, která by jinak, vzhledem k limitům na výrobu cukru v rámci EU, neměla využití.

Ani argumenty proti kukuřici neobstojí a obavy jsou bohužel účelově nadhodnocené. Už jen proto, že kukuřice není jediná plodina, ze které vyrábí bioplyn. Na ten se dají použít i travnaté porosty.

 Mezi energetické plodiny lze navíc počítat i plantáže rychle rostoucích dřevin, které v zemědělské krajině vytváří ekostabilizující funkci a jsou vítaným biotopem pro řadu ptačích druhů.

 Samotné kritizované tzv. energetické plodiny, mezi které patří řepka olejná a kukuřice je navíc třeba hodnotit v ekonomicko-společenském kontextu. Často právě nepotravinové využití zemědělských ploch pomáhá, obzvlášť v době ekonomické krize zemědělcům finančně “přežít“.

 Je otázka, jestli likvidace českého zemědělství je to řešení, které chce Česká společnost ornitologická prosazovat.