• Domácí finanční sektor zůstává stabilní a zachovává si vysokou odolnost vůči případným nepříznivým šokům, ukazuje Zpráva o finanční stabilitě 2016/2017.
• Systémová rizika zůstávají ve všech oblastech pouze potenciální. V oblasti financování nákupu nemovitostí už ale nejsou čistě hypotetická. Hlavním rizikem je pokračování roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení.
• ČNB rozšiřuje působnost svého Doporučení na další úvěry poskytované po získání hypotečního úvěru a na všechny poskytovatele úvěrů. Platné limity LTV se nemění a stanovena zatím není ani horní hranice ukazatelů DTI či DSTI.

Český finanční sektor zůstal v uplynulých 12 měsících stabilní a odolný vůči potenciálním šokům. Ukázaly to výsledky zátěžových testů a hodnocení ČNB v nové Zprávě o finanční stabilitě. Pro zajištění dostatečných kapitálových rezerv na krytí ztrát, kterým může být bankovní sektor v budoucnu vystaven, však bankovní rada ČNB rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy CCyB na 1 %, a to s platností od 1. července 2018. Tato sazba je od 1. ledna 2017 na úrovni 0,5 %.

„Domácí ekonomika se dále posunula do růstové fáze finančního cyklu, charakterizované rychlým růstem úvěrů. Tyto dobré časy je nezbytné využít pro tvorbu rezerv, díky nimž bude moci bankovní sektor bez poruch fungovat i v časech horších,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

ČNB nepředpokládá, že toto rozhodnutí povede k omezení nabídky úvěrů. Domácí banky mají – za předpokladu přiměřené dividendové politiky – dostatečný prostor jak na zvýšení proticyklické kapitálové rezervy, tak na růst svých úvěrových portfolií. V případě sílících tendencí k podceňování finančních rizik, pokračování rychlé úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu systémových rizik spojených zejména s financováním nákupu nemovitostí je ČNB připravena sazbu CCyB dále zvyšovat. Pokud bude naopak docházet k poklesu rizika nadměrného růstu úvěrů, ČNB tuto sazbu bez prodlení sníží.

Nová Zpráva o finanční stabilitě se detailně věnuje vývoji na trhu nemovitostí a poskytování úvěrů k financování jejich nákupu. ČNB považuje rezidenční nemovitosti v ČR za mírně nadhodnocené a úvěrové standardy při poskytování hypotečních úvěrů za výrazně uvolněné. ČNB loni zpřísnila své Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí (dále jen Doporučení) postupným snížením maximální hodnoty ukazatele LTV (poměr výše úvěru a hodnoty jeho zajištění). ČNB v tuto chvíli nepovažuje za nezbytné přistoupit k dalšímu snížení limitů ukazatele LTV (maximální 90% limit LTV a celkový 15% limit pro úvěry s LTV mezi 80 a 90 %). Do prosince 2017 ČNB vyhodnotí, do jaké míry poskytovatelé přísnější limity dodržují a zda je jejich současné nastavení adekvátní.

„Poskytovatelé úvěrů by se měli řídit doporučeními ČNB podobně, jako se lyžaři řídí desaterem pravidel pro chování na sjezdovce – nelze se střemhlav pustit dolů z kopce s tím, že to nějak dopadne,“ uvedl guvernér Rusnok.

ČNB se prozatím rozhodla nestanovit horní hranici ukazatelů DTI či DSTI (poměr výše dluhu, respektive dluhové služby žadatele o úvěr k jeho čistým příjmům). Výsledky zátěžových testů domácností a hodnocení rizikovosti úvěrů z hlediska schopnosti dlužníků splácet úvěr i v méně příznivé ekonomické situaci ČNB přiměly rozšířit působnost jejího Doporučení. To se nově vztahuje i na další úvěry, které jsou klientovi poskytnuty poté, co získá hypoteční úvěr. ČNB zároveň rozšiřuje působnost Doporučení na všechny poskytovatele úvěrů, a to s ohledem na možnost budoucího přenosu rizik na nebankovní finanční instituce.

„Pro zachování zdravého hypotečního trhu je nezbytné respektovat pravidlo, že žadatelé o úvěr na nákup bytu mají alespoň z části vlastní naspořené zdroje a disponují finanční rezervou pro splácení úvěru v případě poklesu příjmu nebo zvýšení úrokových sazeb,“ vysvětlil guvernér Rusnok logiku opatření centrální banky v oblasti hypoték.

Zátěžové testy provedené ČNB prokázaly, že tuzemský bankovní sektor disponuje vysokým kapitálovým polštářem. Ten by mu umožnil ustát výrazné negativní šoky a udržet celkovou kapitálovou přiměřenost nad regulatorním minimem 8 % i v případě, že by se realizoval vysoce nepravděpodobný nepříznivý scénář.

Dle výsledků zátěžových testů veřejných financí nepředstavuje hrozbu pro stabilitu bankovního sektoru ani současná fiskální situace. ČNB proto v příštích třech letech nebude u úvěrových institucí, které drží značnou část českého státního dluhu, z tohoto titulu uplatňovat dodatečné kapitálové požadavky.

Marek Zeman
ředitel odboru komunikace ČNB

Zpráva o finanční stabilitě každoročně hodnotí uplynulý vývoj v jednotlivých oblastech finančního sektoru v České republice a analyzuje rizika pro stabilitu celého finančního systému.

Odolnost domácího finančního sektoru je hodnocena prostřednictvím makrozátěžových testů za použití alternativních scénářů ekonomického vývoje. Základní scénář letos vychází z prognózy ČNB zveřejněné ve Zprávě o inflaci I/2017. Nepříznivý scénář, jehož pravděpodobnost je velmi nízká, předpokládá silnou recesi doprovázenou deflačními tlaky a nárůstem nezaměstnanosti. Soubor zátěžových testů byl nově doplněn o nový typ testu na pětiletém horizontu, jehož cílem je posoudit odolnost bankovního sektoru vůči dlouhodobějšímu hromadění rizik v růstové fázi ekonomického a finančního cyklu.