„Zubřím samicím se obvykle rodí jedno mládě jednou za rok až za dva tři roky. Dvojčata mívají jen zcela výjimečně. Ze záznamů plemenné knihy vyplývá, že je to vůbec poprvé, kdy se v Česku zubří dvojčata narodila,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v rámci České republiky zajišťuje sčítání zubrů pro Mezinárodní plemennou knihu vedenou v Bělověžském národním parku v Polsku.

Dvě samičky přišly na svět loni 12. června. Že jde o dvojčata však ukázaly až analýzy záznamů z fotopastí pořízené v dalších měsících. Stádo je vždy po narození nových přírůstků opatrnější a matky kojí v ústraní, což výrazně ztěžuje pozorování. Samice zubrů navíc občas nechávají sát mléko i nevlastní mláďata, takže nahodilá pozorování sání dvou telat od jedné samice nic nedokazují. Proto byly snímky z fotopastí klíčové.

„Řada videozáznamů zachycených fotopastmi v druhé polovině roku 2018 potvrzuje, že obě mláďata se nepřetržitě držela u jedné samice a pila od ní pravidelně mateřské mléko. To vylučuje možnost, že by šlo o mláďata dvou různých samic,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Celkem se loni v rezervaci velkých kopytníků narodila čtyři mláďata, dva samečci a dvě samičky. V bývalém vojenském prostoru tak nyní žije 21 zubrů.

První česká zubří dvojčata jsou jen jedním ze zajímavých výsledků sčítání zubrů za rok 2018. Celkový počet zubrů v Česku vzrostl loni o 10 zvířat, tedy o 11 procent, na 116 zvířat. Z toho 6 jedinců přibylo díky přírůstkům v chovných stádech a 4 importem ze zahraničí. Rovněž zubři z českých chovů mířili do jiných zemí, dvě samice ze ZOO Olomouc putovaly do Švédska.

Největším tuzemským chovem zůstala také loni obora Vojenských lesů a statků Židlov se 33 zvířaty. Novou chovnou linii založili v roce 2018 v Zooparku Chomutov. K tradičně chované nížinně-kavkazské linii, která se nachází v menším výběhu, přibyla loni tři nová zvířata ze vzácnější, čistě nížinné linie. Ta obývají rozsáhlejší výběh tamního Eurosafari.

V současnosti jsou v polské Bělověži zpracovávány aktualizované počty zvířat ze všech zemí, v nichž žijí zubři. Brzy tak bude známa přesná velikost celosvětové populace zubra evropského i jeho stavy v jednotlivých zemích. „Asi nejvíce očekáváme informace o vývoji dvou stád, která předloni vznikla v Litvě. Jde totiž o první stáda v novodobé historii, která vznikla spontánně, aniž by je založil člověk vypuštěním zvířat pocházejících odjinud. Tyto skupiny zubrů se prostě odpojily od mnohasethlavých populací v Polsku či Bělorusku, migrovaly desítky kilometrů, a osídlily nové oblasti, kde zubři dosud nežili. S trochou štěstí tato dvě stáda založí nové populace,“ doplnil Miloslav Jirků.

Fotopasti byly zakoupeny z prostředků programu ROZE Strategie AV 21. Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz. 

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.