Česká krajina: Dokument o zubrech z milovické rezervace získal prestižní cenu na 45. ročníku festivalu Ekofilm

12.10.2019 12:58 | Zprávy

Prestižní ocenění obdržel včera večer dokument natáčený v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Snímek „Češi zachraňují... zubry v Česku“ získal na 45. ročníku mezinárodního filmového festivalu Ekofilm cenu prezidenta festivalu Ladislava Mika.

Česká krajina: Dokument o zubrech z milovické rezervace získal prestižní cenu na 45. ročníku festivalu Ekofilm
Foto: ceskakrajina.cz
Popisek: Česká krajina

Na pódiu převzali ocenění z rukou dokumentaristy Jana Svatoše režisér snímku Zdeněk Suchý a ředitel ochranářské organizace Česká krajina Dalibor Dostál. „Návrat zubrů, praturů či divokých koní na naší přírody je sám o sobě velmi zajímavý, ale především ukazuje cestu, jak díky přírodním procesům vrátit do naší krajiny hmyz nebo jiné bezobratlé. Film ukazuje jednu z cest jak obnovit některé ekosystémy přirozenou cestou a ještě získat možnost sledovat původní velkou faunu,“ komentoval festivalový prezident Ladislav Miko.

„Dokumentární filmy o ochranářských projektech, které vracejí vzácné druhy živočichů zpátky do přírody, pro nás byly před lety jedním ze zdrojů inspirace. Jsme moc rádi, že díky snímku Zdeňka Suchého a Dana Bárty nyní další lidé i organizace uvažují o tom, jak se zapojit do záchrany zubra evropského,“ dodává Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Ten za výjimečný počin letos obdržel také prestižní ekologickou Cenu Josefa Vavrouška.

Dokument je součástí šestidílného cyklu, který mapuje ochranářské aktivity Čechů v různých částech světa. V milovické rezervaci se natáčel přibližně rok. „Chtěl bych tvůrcům snímku poděkovat, že si naši rezervaci do svého cyklu vybrali. Když jsme s projektem návratu zubrů a dalších velkých kopytníků začínali, měli jsme představu, že díky němu budeme neustále v přírodě. Je s ním ale spojeno takové množství administrativy, že nyní trávím čtrnáct hodin denně u počítače. Natáčení tak pro mě bylo jednou ze vzácných možností, jak se do naší rezervace podívat,“ navazuje Dalibor Dostál. „Chtěl bych poděkovat také prezidentovi festivalu za udělení tohoto ocenění, v tak velké konkurenci filmů z celého světa je to pro nás nesmírná čest,“ doplňuje Dalibor Dostál. Ve snímku vystupuje spolu s biologem Miloslavem Jirků, s nímž projekt od počátku realizují.       

Ani velká popularita u veřejnosti a celosvětový ohlas přitom rezervaci nezajišťuje klidnou existenci. „Naše původní představa byla, že budeme zachraňovat jen ohrožené druhy zvířat. Ale od okamžiku, kdy velcí kopytníci vyběhli do bývalého vojenského prostoru, musíme zachraňovat především rezervaci jako takovou. Držte nám palce, ať to zvládneme,“ požádal Dalibor Dostál publikum během předávání cen. Rezervace velkých kopytníků se stala světově nejsledovanějším českým projektem realizovaným v posledních letech. Opakovaně o něm psala prestižní média, jako New York Times, Washington Post, stejně jako BBC, Science, Der Standard a další sdělovací prostředky na pěti kontinentech.

O účast v hlavní soutěži festivalu letos bojovalo celkem 153 snímků z 37 zemí. Výběr filmů do soutěžních sekcí byl pro porotu velmi obtížný, protože filmy reflektovaly hlavní téma letošního ročníku Ekofilmu, kterým je Příroda – naše dědictví, velmi osobitě a různorodě. Cenu od mezinárodní poroty si odneslo celkem pět filmů. Hlavní Cenu ministra životního prostředí Richarda Brabce získal americký snímek „Kifaru“ o keňských strážcích posledního severního tuponosého nosorožce. Vizuálně působivý dokument Davida Hambridge zachycuje čtyři roky života keňských ochranářů, a umožňuje tak divákům prožít radosti i strasti jejich práce, a zároveň být svědky vymření jednoho druhu, konkrétně severního poddruhu bílého nosorožce. Přestože se odehrává v africké Keni, má díky nosorožcům chovaným kdysi ve Dvoře Králové přímou vazbu i na Českou republiku. V příběhu umírajícího Súdána - posledního zástupe mužské linie - se zároveň nejlépe odráží heslo letošního Ekofilmu - příroda je naše společné dědictví a když jednou zmizí, již nic ji nevrátí zpět.

„Je to film, který nechcete vidět, ale víte, že musíte. Je to film o kolektivní vině, protože za vymření tohoto konkrétního druhu může jedině člověk, nikdo jiný. Ale snímek je současně velmi naléhavý v tom, jak každému z nás sahá hluboko do svědomí. Především proto, jestli opravdu pro ochranu přírody a životního prostředí děláme dost a jestli konkrétně my sami nemůžeme dělat více,“ komentuje výběr letošního favorita šéf rezortu životního prostředí Richard Brabec, jehož ocenění do USA putuje.

V kategorii Krásy přírody triumfoval norský zástupce Královna mizející říše, který zobrazuje dramatické změny ekosystému na Špicberkách v důsledku změn klimatu, a to optikou lední medvědice Frost. „Prostřednictvím rodiny ledních medvědů sledujeme příběh evropského severu, tolik ohroženého klimatickou změnou. To vše cestou naprosto úchvatných obrazů, které filmaři sbírali čtyři roky, často ve třicetistupňovém mrazu. Určitě film, který by měl vidět každý, komu na biodiverzitě zaleží," zdůvodňuje výběr Ladislav Miko, který vyhlášení cen rovněž uváděl spolu s moderátorem Vladimírem Kořenem.

Cena v sekci Středoevropské filmy míří ke slovenským sousedům za počin Stín Jaguára. V něm Pavol Barabáš odkrývá svět jedněch z posledních přírodních indiánů Hodi na této planetě. Kategorie Krátké filmy nabídla přehlídku osmi kraťasů. Jejím vítězem se stal dokument Ukradené opice z americké produkce. Ten představuje nové způsoby boje proti nezákonnému obchodování se zvířaty.

Letošní snímky letos vedle Ladislava Mika hodnotil česko-novozélandský filmový režisér Michael Havas, popularizátor environmentální osvěty Milan Hulán, dokumentaristka Olga Menzelová, ochranářka Blažena Hušková, režisér Jan Svatoš, držitel Českého Lva Martin Čech a Irene Lucius, ředitelka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) pro střední a východní Evropu.

Všechny vítězné filmy mají návštěvníci festivalu možnost vidět v rámci Velké filmové soboty v univerzitním kině Scala. Registrace na jednotlivé projekce probíhá na www.ekofilm.cz a vstupné je zdarma.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Česká pošta: Doporučený předvánoční den Balíkovny

13:21 Česká pošta: Doporučený předvánoční den Balíkovny

Balíkovna doporučuje předat balík do přepravy do čtvrtka 19. prosince. To platí pro zásilky na adres…