„Vlivem změn klimatu a růstu průměrných teplot se však postupně šíří směrem na sever,“ uvedl Michal Perlík z Jihočeské univerzity, který v milovické rezervaci provádí monitoring blanokřídlého hmyzu. Právě on v rámci výzkumu samotářských včel, kutilek, vosíků, čmeláků a jiných blanokřídlých letos kudlanku nábožnou v milovickém vojenském prostoru objevil.

Nejblíže aktuálnímu nálezu byly kudlanky hlášeny v roce 2017 jen deset kilometrů daleko od Lysé nad Labem. „To není pro relativně mobilní kudlanky velká vzdálenost, takže jejich výskyt v bývalém vojenském prostoru u Milovic, kde jsou velké plochy stepních biotopů, byl otázkou času,“ dodává Michal Perlík.

Kudlanky patří mezi dravý hmyz příbuzný švábům, který dokáže výborně využívat svého maskování. Umí velmi trpělivě číhat na svoji kořist, především drobný hmyz, který chytají rychlým výpadem svých šavlovitých předních nohou a hned jej zaživa sežerou.

Lovecké schopnosti však nejsou to hlavní, co kudlanky nábožné „proslavilo“. Jsou známé především kvůli svému partnerskému životu. „U kudlanek se vyskytuje takzvaný sexuální kanibalismus. To znamená, že samička během páření požírá samečka od hlavy, zatímco zbytek těla pokračuje v plnění partnerských povinností. Samička tak od samečka získá nejen geny, ale také bílkoviny na vývoj velkého množství vajíček. Vyvolený ženich si pak může být skutečně jist, že pro své děti udělal vše, co bylo v jeho silách. Není to však pravidlo, ve skutečnosti totiž samečci kusadlům samiček často uniknou a zkouší štěstí jinde,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Kudlanka nábožná je vybavena také dalšími výjimečnými schopnostmi. Podobně jako jiné druhy kudlanek dokáže otočit hlavu o 360 stupňů, aniž by hnula tělem.

Kudlanka nábožná není jediným druhem, který se do milovické rezervace rozšířil z jihu v důsledku změn klimatu. „Z podobných důvodů doputoval do této oblasti také šakal, jehož původní areál rozšíření je až na Balkáně a Dunajské nížině,“ připomněl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. V milovické rezervaci vědci před časem vůbec poprvé prokázali rozmnožování šakala mimo jeho souvislý areál rozšíření.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.