„To, čemu ještě před několika měsíci téměř nikdo nevěřil, se podařilo. I v době, kdy české hospodářství drtí největší ekonomická krize za poslední desítky let, veřejnost ukázala, jak moc jí na dokončení rezervace záleží. Velká část darů se scházela po třicetikorunových dárcovských esemeskách nebo stokorunových příspěvcích, na záchranu rezervace tak přispěly desítky tisíc lidí. Všem, kdo pomohli, patří obrovské poděkování,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. Závěr kampaně na posledních 300 tisíc korun probíhal na dárcovském portálu donio.cz.

Podpora veřejnosti je pro projekt klíčová. „Rezervace šest let čelí velmi nevybíravým likvidačním tlakům. Právě obrovská podpora veřejnosti jí nakonec vždy pomohla zachránit,“ doplnil Dalibor Dostál. K definitivní záchraně rezervace již schází poslední krok, podpis smlouvy o zápůjčce se Středočeským krajem. „Věřím, že smlouvu podepíšeme v nejbližších dnech. Od zástupců vedení kraje máme opakované přísliby, že smlouvy k podpisu dostaneme co nejdříve,“ navázal Dalibor Dostál. Právě zpoždění dokončení rezervace již v minulosti způsobilo rezervaci vážné problémy. Zabránilo například možnosti čerpat předjednanou evropskou dotaci a chybějící peníze pak nezisková organizace musela získat právě z veřejné sbírky.

V době pandemie koronaviru bylo přitom získání peněz výrazně obtížnější. „Záchrana rezervace divokých koní se zařadí k nejsilnějším příběhům, které se v Česku během koronakrize odehrály. Lidé darovali peníze i přesto, že se obávají o zdraví svoje a svých blízkých, a nevědí, jestli kvůli dopadům na ekonomiku nepřijdou o zaměstnání,“ ocenil Dalibor Dostál. Dokončení rezervace je důležité nejen kvůli záchraně velkých kopytníků, ale také mnoha ohrožených druhů živočichů a rostlin, které by jinak bez pastvy divokých zvířat z krajiny postupně zmizely.

„Dokončení rezervace bude znamenat průlom v péči o krajinu. Dostatečný rozsah rezervace umožní naplňovat potřeby citlivé péče o zranitelné luční biotopy a ohrožené velké kopytníky, stejně jako řadu menších druhů, kterým pastva vytváří vhodné podmínky k životu. Potřeby a vzájemné působení luk a kopytníků se ideálně doplňují, takže výsledkem jsou zdravé pastviny kypící životem,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.