Přestože skládka je v těchto místech od devadesátých let minulého století, výrazné problémy se znečišťováním nedaleké rezervace plasty se objevily až v posledních dvou letech. „Souvisí to s tím, jak skládka svou výškou přerostla okolní les, který ji poskytoval ochranu před větrem. Nyní je vrchol skládky vystaven poryvům větru a lehké plasty odtud létají kilometry daleko,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. 

Drtivou většinu plastů sesbíraných v rezervaci tvoří jednorázové igelitové a mikroténové sáčky, plastové tašky, plastové fólie sloužící k balení elektroniky nebo polystyren. Opakované znečišťování rezervace jednorázovými plasty ukazuje, že současný systém třídění a recyklace nefunguje dobře. „Plasty zanesené větrem ze skládky sesbíráme a vždy odneseme do žlutého kontejneru. Kvůli tomu, že jsou nevhodné k dalšímu zpracování, jsou však odvezeny na skládku. Odtud je vítr rozfouká zpět do rezervace, kde je sesbíráme a odneseme do žlutých kontejnerů... Tento nekonečný koloběh plastů určitě nenaplňuje představy cirkulární ekonomiky tak, jak byla původně zamýšlena,“ doplnil Dalibor Dostál.

V minulých dnech se uskutečnilo jednání se zástupci benátecké skládky, na které představitelé společnosti AVE přislíbili poskytnutí pracovníků na odklízení plastové zátěže z rezervace. „Za vstřícný přístup jsme velmi rádi. Samotné uklízení je ovšem jen část problému. Soustavné znečišťování rezervace plasty ukazuje, že Česká republika i Evropská unie musí podniknout výrazně důraznější kroky k omezení jednorázových plastů. Igelitové tašky a sáčky již zakázaly desítky zemí světa, včetně mnoha rozvojových států. Česko a EU má v tomto ohledu značné zpoždění,“ konstatoval Dalibor Dostál.

Úplný zákaz igelitových tašek platí například v Itálii, Francii, Číně, Indii, Maroku nebo Keni. Částečný pak v USA, Kanadě, Austrálii nebo Brazílii. V České republice byl v roce 2018 zaveden zákaz bezplatného poskytování igelitových tašek. „Toto opatření je však zcela nedostatečné. Nejenom znečištění milovické rezervace velkých kopytníků, ale i téměř všudypřítomné plastové sáčky na polích, v příkopech u silnic a na dalších místech ukazují, že regulace tohoto typu znečištění je v České republice velmi slabá,“ uzavřel Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.  

O plastech se nejčastěji hovoří v souvislosti se znečištěním oceánů, ale i řek v některých částech světa. Především v Asii, ale například i v Srbsku nebo Bosně a Hercegovině. OSN loni varovala také před katastrofálním zamořením půdy, kde je plastů ještě více, než v mořích. Kromě plastových odpadů, které zabíjejí mořské živočichy, ptáky a další organizmy, představuje riziko i postupný rozpad těchto materiálů na takzvané mikroplasty. Vědci je objevili nejenom ve vodě, v ovzduší a v půdě, na nejvyšší hoře světa nebo v nejhlubším mořském příkopu, ale také v lidské krvi či plicích. Pro lidské zdraví to podle odborníků představuje potenciální nebezpečí. 

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.