Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace z druhově bohatých luk, které sekají. Tuto biomasu stačí hned po sklizení rozprostřít na úhor a zbytek nechat na přírodě. Jak pokosená vegetace schne, vypadávají z ní semena. Díky tomu, že se sklízí celé rostliny, nedochází k velkým ztrátám jako u jiných způsobů sběru osiva. Na a obnovovanou plochu se tak dostanou semena vzácných rostlin, které jsou regionálně původní, ale přímo v Milovicích nyní nerostou, nebo se vyskytují jen řídce,“ popsal Miloslav Jirků proces, kterému odborníci říkají asistovaná sukcese.

Přeměna bývalého pole na druhově bohatou pastvinu nepomůže jen vzácným květinám, ale také ohroženým druhům motýlů. Pro ně je důležité nejen to, že získají další hektary kvetoucích luk, ale také to, že s koncem hospodaření se již na bývalém poli nebudou používat chemické postřiky. „Podle odhadu vědců zmizelo z krajiny za poslední čtvrt století 75 procent hmyzu. Na vině jsou nejen změny klimatu, ale především používání chemie v zemědělství. Každý hektar půdy, který není zatížen umělými hnojivy a pesticidy je pro naši přírodu přínos. Jsme proto rádi, že můžeme vytvářet podobný ostrůvek v krajině, kde se daří motýlům a dalším druhům hmyzu,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.