Autorské snímky odhalí dosud nezveřejněné záznamy ze zkonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským, zaměří se na problematiku globálního oteplování, na život se zákeřnou chorobou i na dějiny sportovního centra Dukla. S novými díly se na obrazovky vrací také Český žurnál a premiérová pokračování oblíbených pořadů, jako jsou Herbář s Kateřinou Winterovou, České rybí legendy Jakuba Vágnera nebo Co naše babičky uměly a na co jsme my zapomněli.

„Dokumentární tvorba má a bude mít v České televizi své pevné místo, což platí i pro nadcházející podzimní sezonu. Druhý program České televize oslavil v květnu již padesát let od svého vzniku, a právě dokumenty jsou jeho doménou již více než třicet let. Zásluhou jejich autorů zachycujeme autenticitu doby a pomocí rozsáhlého televizního archivu tak pomáháme spoluutvářet kolektivní paměť národa,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a pokračuje: „Pravidelně připomínáme slavná jubilea a významné okamžiky dějin. Letos to bude výročí úmrtí Jana Amose Komenského nebo čtyř set let od tragické bitvy na Bílé hoře. Jako nesmírně potřebné vnímám dokumenty upozorňující na důležitá společenská témata, Čeští vědci v tající Arktidě, kteří se zaměřují na problematiku globálního oteplování, a Život s Alzheimerem soustřeďující se na život se zákeřnou nemocí.“

A právě svým pojetím se snímek Život s Alzheimerem vymyká klasickému dokumentu o nemoci jako takové, výhradně se totiž věnuje každodennímu životu čtyř rodin, jež se o své blízké starají ve svém domácím prostředí. „Našim cílem je ukázat život s člověkem postiženým touto nemocí se všemi problémy a těžkostmi, které s sebou nese. A že za určitých podmínek je možný a lidé se ho nemusí bát. A také že vedle významu pro nemocné, tedy pocitu jistoty a bezpečí, jenž je pro ně obrovsky důležitý, může mít svůj jistý přínos i pro samotné pečující,“ uvádí režisér Petr Slavík.

Historie na obrazovce České televize

Alois a David Švehlíkovi se vystřídají v hlavní roli dokudramatu Jan Amos Komenský připomínající tři sta padesát let od úmrtí významného myslitele. „Je to příležitost se znovu podívat na osobní příběh muže, který formoval moderní myšlení a zaslouží si být osobností, na niž jsme právem hrdí. Cílem filmu je představit Komenského v co nejlidštější a nejplastičtější podobě tak, jak to u moderního filmového portrétu očekáváme,“ říká kreativní producent Patrick Diviš.

Historickému tématu se věnuje také snímek Bílá hora, jenž vrhá na neblaze proslulou událost jiné světlo. Moderní historici se v něm skrze nové objevy znovu zamýšlejí nad národním mýtem, tentokrát v evropském kontextu. Fenomén Dukla zase připomene sedmdesát let slavného sportovního centra. Vedle etap týmů Dukly v kolektivních sportech se dokument dostává až k současným osobnostem, jako jsou Jan Železný, Barbora Špotáková, Eva Samková nebo Ester Ledecká. Film obsahuje i poslední natočený rozhovor s Danou Zátopkovou.

Český žurnál pošesté

S pěti novými autorskými snímky se na obrazovky vrací Český žurnál, který kriticky nahlíží na události nedávné doby, klecovým chovem slepic, hrozbou při neřešení klimatických změn nebo přetrvávajícím problémem dostupnosti bydlení. „Ať už působíme v soukromém sektoru, státní sféře nebo na volné noze, všichni podobným způsobem pociťujeme nedostupnost bydlení. Protože jsem se s tématem chtěla vypořádat s určitou dávkou nadsázky a humoru, vytvořila jsem pro film svou vlastní deskovou hru. Ta diváka filmu provádí konkrétními, někdy úsměvně krkolomnými situacemi ze života současného nájemníka,“ říká režisérka snímku Reality Barbora Chalupová.

Z domova i ze světa

Na úspěšný cyklus o šlechtických rodech Modrá krev naváže projekt Selská krev, s nímž se diváci vypraví do rodin sedláků. Prostřednictvím příběhů o jednotlivcích se rozvine velké vyprávění o proměnách české krajiny a venkova. „Je velmi důležité, aby se v době, kdy se příroda a krajina v naší zemi ocitá ve velké krizi, diváci dozvěděli, jak s ní zacházeli lidé v předešlých generacích. Jak byli vůči ní v pokoře, jak si vážili jejího koloběhu, jak se učili ji pozorovat, aby z ní mohli těžit a zároveň jí neubližovali. Pro mě samotnou bylo velkým zážitkem setkání s rodinou Sotonových. Poznala jsem lidi, kteří povýšili těžkou práci na poslání a jejichž kořeny a vazba k půdě, hospodářství a tradici je silnější než všechny režimy a snad i smrt,“ prozrazuje průvodkyně pořadu Vanda Hybnerová.

V podzimním vysílání České televize nebude chybět ani cestování. Ve snímku Po jedné stopě do Iráku a do Afriky se herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar vydají na dlouhou jízdu na motorkách. „Celá výprava byla nabitá příběhy a neskutečnými situacemi. Všechny krásné, veselé i smutné nebo bolavé historky budou v šestnácti dílech našeho dokumentu. Bude na co se dívat,“ slibuje Martin Písařík.

Izrael, osmimilionovou zemi, kam lidé jezdí za židovskými, arabskými či římskými památkami představí desetidílný cestopis Křížem krážem Izraelem. „Čím víc jsem z Izraele objevovala, tím víc jsem propadla jeho zvláštnímu kouzlu. Znala jsem ho jen ze Starého a Nového zákona. Byl pro mě bájnou zemí biblických příběhů a najednou jsem v té zemi žila běžným životem – chodila nakupovat, jezdila autem… Nejsilněji na mě zapůsobila jeho novodobá historie. Po válce se sem přistěhovali Židé přeživší holocaust a založili na místech pouště dnes velmi vyspělou zemi. Všichni jsou velmi pozitivní, pracovití a skromní. Jejich dobrá nálada a radost z každého dne vychází z vděčnosti osudu, že právě oni či jejich předci hrůzy koncentračních táborů přežili. V Izraeli se nepřipíjí na zdraví, ale na život,“ uzavírá průvodkyně cyklu Veronika Žilková.