Předsednictví v Radě Evropské unie se Česká republika ujme ve druhé polovině roku 2022. V čele EU bude stát po dobu šesti měsíců, kdy se Praha stane centrem evropského rozhodování. Vláda dnes v souvislosti s přípravou českého předsednictví zadala vypracování harmonogramu příprav a koncepce komunikace předsednictví, které by měly být schváleny do října. Současně zahájila diskusi o výhledu na požadavky na státní rozpočet včetně personálního zajištění chystaného předsednictví. V rámci příprav na české předsednictví zároveň Úřad vlády zaregistroval tradiční doménu www.eu2022.cz.

„Pro nás je velice důležité, abychom měli v evropských strukturách naše lidi. Počet zaměstnanců z České republiky je v porovnání s jinými zeměmi velice nízký a také nemáme lidi na vyšších pozicích. Vláda k tomu přijala strategii, chceme to sledovat a motivovat naše lidi, aby se angažovali. Chceme mít i nějakou databázi lidí, kteří mají zkušenosti v Evropské unii,“ uvedl premiér Andrej Babiš. Předsednictví v Radě EU je podle něj prestižní záležitost. „Nemůžeme to podcenit. Proto jsme zadali už první úkoly. Jak známo, členské státy se střídají v Radě EU vždy po šesti měsících. Od 1. července předsedá Evropské unii Rakousko, se kterým také velice intenzivně komunikujeme,“ připomněl premiér Babiš.

Ministři se zabývali rovněž informací Ministerstva dopravy o přestavbě železničního uzlu Brno. Ministerstvo dopravy na základě předložené Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno vybralo nejvýhodnější variantu, a to variantu Ab, tedy přesun nádraží do polohy Řeka. Tato varianta je akceptovatelná i pro město Brno a Jihomoravský kraj. Celkové investiční náklady se předpokládají ve výši 40,8 miliardy korun bez zapojení vysokorychlostních tratí a 63,7 miliardy včetně těchto tratí. Zásadní přestavba strategického uzlu je nutná pro další rozvoj železniční dopravy na této páteřní trase evropského významu.

„Požádal jsem pana ministra, aby nám připravil velice podrobnou prezentaci, protože se jedná o obrovský výdaj státu a já chci mít detailnější přehled, do čeho vlastně budeme investovat a jakým způsobem,“ konstatoval předseda vlády.

Vláda také projednala a schválila nové složení Bezpečnostní rady státu. Jejími členy se kromě předsedy vlády stali 1. místopředseda vlády a ministr vnitra, ministr obrany, ministryně financí, ministryně průmyslu a obchodu, ministr dopravy, ministr zdravotnictví a ministr zemědělství. Místopředsedou BRS se stal 1. místopředseda vlády a ministr vnitra. Vláda také upravila statut Výboru pro zpravodajskou činnost. Jeho členy se vedle premiéra stali 1. místopředseda vlády a ministr vnitra, ministr obrany, ředitel Bezpečnostní informační služby, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace a ředitel Vojenského zpravodajství.