Evropská komise poslala své lidi do sídla ČD na základě vykonstruované stížnosti konkurenčního dopravce, který tvrdil, že na lince Praha – Ostrava uplatňují České dráhy predátorské ceny. Evropská komise však samovolně rozsah kontroly rozšířila na cenovou politiku ČD v celé ČR, aniž by měla sebemenší náznaky, že k nějakému protisoutěžnímu jednání dochází. Podobné kontroly přitom může EK nařídit pouze v oprávněných případech, kdy k tomu má důvodné podezření.

"Lze se jen dohadovat, zda EK nezvolila tento postup účelově proto, že hypotetický problém na lince Praha - Ostrava by měl pouze vnitrostátní dosah a v té době ho již šetřil český ÚOHS. Zkrátka, že byl pro EK podnět ze strany konkurenčního dopravce na údajné zneužívání postavení dominantního dopravce ze strany ČD mezi Prahou a Ostravou příliš malé sousto a pod její obvyklé rozlišovací schopnosti, "říká předseda představenstva a generální ředitel ČD Pavel Krtek.

České dráhy podaly proti tomuto postupu žalobu a Tribunál (soud první instance Soudního dvora EU) jim dne 20. 6. 2018 dal zapravdu. Podle jeho verdiktu byla kontrola provedená v sídle Českých drah v dubnu 2016 v této části nezákonná. Soud totiž konstatoval, že Evropská komise mohla sice kontrolou prověřovat cenovou politiku na lince Praha-Ostrava, ale nemohla se zaměřovat na jiné otázky (jiné tratě, jiná jednání). V rozsahu, v jakém to učinila, postupovala Komise nezákonně.

„Z hlediska praxe v obdobných záležitostech jde o mimořádný úspěch, protože Tribunál jinak v drtivé většině případů žaloby proti vyšetřovacím úkonům Evropské komise zamítá. Na tomto úspěchu se podílí jak systematická snaha vedení Českých drah směřující ke zlepšení vnímání drah v unijním kontextu, já sám jsem byl dvakrát jednat na DG COMP v Bruselu, tak i právní práce advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges, která České dráhy zastupuje,“ uzavírá Pavel Krtek.

Rozhodnutí Tribunálu se netýkalo merita věci (tzn. toho, zda České dráhy v něčem v minulosti pochybily či nikoliv), ale procesní otázky, zda vůbec mohla Komise provést v sídle Českých drah kontrolu. Rozhodnutí není konečné. Proti rozhodnutí se bude moci Komise a případně i České dráhy (v tom dílčím rozsahu, v jakém nebylo žalobě vyhověno) odvolat k Soudnímu dvoru EU.