Cesta vlakem tak bude rychlejší než autem. Lidé se navíc vyhnou častým kolonám na silnici I/3 a na dálnici D1 a problémům s parkováním v aglomeracích, ve kterých vlaky zastavují.

Dálkový vlak v čele s lokomotivou ř. 380

„Na 4. železničním koridoru nabízíme díky dalším dokončeným úsekům velmi rychlé cestování. U všech spojů EuroCity a InterCity jsme sjednotili maximální rychlost na 160 km/h a cestujícím nabízíme řadu doplňkových služeb, díky kterým lze využít cestu pro práci nebo odpočinek,“ říká Jiří Ješeta, člen představenstva a náměstek pro osobní dopravu a vyjmenovává některé ze služeb: „Ve vlacích je k dispozici bistrovůz, WiFi připojení k internetu nebo zásuvky pro dobíjení cestovní elektroniky.“  

Linka Ex 7 Jižní expres bude patřit k nejrychlejším v České republice a bude snadno konkurovat provozu na silnicích, na kterých v tomto směru dochází k častým zdržením v kolonách. Cestovní (průměrná) rychlost vlaků dosáhne 98 km/h a mezi Prahou a Táborem překročí dokonce 100 km/h. Obyvatelé Tábora a jeho okolí tak získají nové rychlé a pohodlné vlakové spojení pro pravidelné denní dojíždění do zaměstnání nebo do škol v Praze.

Od neděle půjde cestovat mezi Prahou a Táborem od 149 Kč a Prahou a Českými Budějovicemi od 215 Kč (Vázané jízdenky). Studenti zaplatí za cestu Praha – Tábor 74 Kč, Praha – České Budějovice 107 Kč a Tábor – České Budějovice 49 Kč. Pro pravidelné cesty např. do zaměstnání lze vyžívat i traťové a síťové jízdenky. Měsíční jízdenka ve 2. třídě pro pravidelné cesty mezi Táborem a Prahou (99 km) s aplikací IN 50 stojí 2 604 Kč. Při 21 pracovních dnech pak vyjde jedna cesta na 62 Kč. Mezi Táborem a Českými Budějovicemi (65 km) pak vyjde taková jízdenka na 1 778 Kč (42,45 Kč na jednu cestu). Využít lze i nabídku traťových jízdenek na 10 cest během měsíční platnosti jízdenky. Do sobotní půlnoci lze jízdní doklady zakoupit za současné ceny.

Nejrychlejší spojení v historii železnice

„Cesta vlakem mezi Prahou a jihočeskou metropolí bude zhruba o 20 minut kratší než v končícím jízdním řádu. Oproti 80. letům se však jízdní doba zkrátila dokonce na polovinu. Tehdy se cestovalo z Prahy do Českých Budějovic zhruba 3 a půl hodiny. Nové cestovní časy tak umožňují například pohodlnější denní dojíždění za prací nebo do školy na trase České Budějovice – Tábor – Praha a zpět,“ říká Jiří Ješeta, člen představenstva a náměstek pro osobní dopravu. 

Vlaky EC / IC nově zvládnou cestu mezi Prahou a Českými Budějovicemi za 1 hodinu 40 minut. O něco pomalejší rychlíky Vltava, které mají o 7 zastávek více a stojí navíc v pražských Vršovicích a na Zahradním Městě, v Benešově, Olbramovicích, Plané nad Lužnicí, Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí, zvládnou cestu za 2 hodiny 4 minuty. Takto krátký cestovní čas byl dosud vyhrazen jen expresním vlakům s jedinou zastávkou v Táboře.

V budoucnosti dojde k dalšímu zkrácení cestovních časů mezi Prahou a jižními Čechami díky modernizaci zbývajících úseků 4. železničního koridoru a cestovní čas se bude pohybovat kolem 90 minut..

„Jižní expresy jsou navíc sestaveny z moderních vozů s klimatizací, palubní Wi-Fi sítí, elektrickými zásuvkami 230 V a USB porty pro dobíjení elektroniky. Cestující na této lince mají k dispozici i bistro, bezbariérová místa, místa pro kočárky a jízdní kola nebo stoly, na které lze položit notebook při práci. Díky tomu lze již během cesty vyřídit řadu pracovních záležitostí nebo se naopak věnovat volnočasovým aktivitám, jako je sledování filmů, poslechu hudby nebo čtení knih a denních zpráv,“ vypočítává vybavení moderních souprav Jiří Ješeta. Vlaky EuroCity a InterCity mohou na 4. koridoru využívat současnou maximální rychlost 160 km/h a patří tak k nejrychlejším vlakům v Česku. Řada doplňkových služeb je zaváděna také v rychlících Vltava a Lužnice.

Rychleji do celého kraje

„Podstatně se zrychlí také cestování mezi Prahou a mnoha menšími regionálními centry v celém Jihočeském kraji nebo na Vysočině. Zhruba o 20 až 30 minut tak bude rychlejší cestování z Milevska, Pelhřimova, Třeboně, Jindřichova Hradce, Lipna nad Vltavou, Bechyně nebo Českého Krumlova do Prahy,“ doplňuje Jiří Ješeta. Například cesta z Milevska do Prahy bude trvat méně než 2 hodiny, jen něco málo přes dvě hodiny se pojede z Bechyně, Jindřichova Hradce nebo Třeboně a jen přes dvě a půl hodiny z Českého Krumlova.

O desítky minut se zkracuje také spojení Jihočeského kraje s ostatními regiony České republiky. Například nejkratší doba jízdy z Českých Budějovic do Ústí nad Labem bude trvat méně než 3,5 hodiny, do Olomouce se přiblíží k 4,5 hodinám a do Ostravy klesne pod 5,5 hodny.     

Jak to bylo dřív

V roce 1880 trvala cesta mezi Prahou a Českými Budějovicemi zhruba 6,5 hodiny a do Lince to trvalo až 11 hodin. Po zavedení rychlíků se doba cesty podstatně zkrátila. Hlavní směr byl však z Prahy do císařské metropole Vídně. Ve Veselí nad Lužnicí se muselo přestupovat na osobní vlak.

V roce 1890 trvala cesta rychlíkem mezi Prahou a Českými Budějovicemi zhruba 3,5 hodiny. Tábor byl dosažitelný za 2 hodiny, osobním vlakem pak za 3 až 3 a půl hodiny, a do Lince se cestovalo zhruba 6 hodin. V té době však jezdilo z Prahy na jih Čech pouze pět párů osobních vlaků a dva páry vídeňských rychlíků denně. Cestovní rychlost se tenkrát pohybovala kolem 50 až 55 km/h a tato průměrná rychlost zde vydržela prakticky sto let. Je to zhruba poloviční cestovní rychlost oproti současnosti.

V době první Československé republiky se cestovní časy pomalu zkracovaly a přibylo i vlaků. Rychlíky zvládaly cestu mezi Prahou s Českými Budějovicemi za 3 až 3 a čtvrt hodiny, ale nová státní hranice prodloužila cestu do Lince na zhruba 7 až 7,5 hodiny. V roce 1932 už jezdily tři přímé rychlíky Praha – České Budějovice, z toho jeden pokračoval do Lince a vezl přímé vozy do Splitu, Terstu, Milána nebo Říma. Další dva páry rychlíků odbočovaly ve Veselí nad Lužnicí do Gmündu a Vídně.

V 50. letech 20. století byla cestovní doba mezi hlavním městem a jihočeskou metropolí kolem 3 hodin, ale s houstnoucí dopravou a nasazením dieselektrických lokomotiv se ve druhé polovině minulého století cestoví časy prodlužovaly na zhruba 3 a čtvrt až 3 a půl hodiny. Cesta do Tábora trvala stále přes 2 hodiny.

Teprve po elektrizaci celé tratě, zrušení přepřahů a nasazení výkonných elektrických lokomotiv došlo k prvnímu skokovému zrychlení. Na přelomu 80. a 90. let minulého století se cestovní časy do Českých Budějovic zkrátily na 2,5 až 3 hodiny a do Tábora na 1,5 až 1 a tři čtvrtě hodiny. Po roce 1989 se obnovily také přímé spoje do Lince, kam trvala cesta zhruba 5 až 5,5 hodiny. Cestovní rychlost na jihočeském koridoru také poprvé výrazně poskočila a dosáhla skoro 70 km/h.

Další téměř tři desetiletí zůstávaly cestovní časy na jih Čech bez velkých změn. Jen po zahájení modernizace tratě přibylo několik minut rezervy kvůli pomalým jízdám přes rozestavěné úseky. Cestovní časy mezi Prahou a Českými Budějovicemi se tak pohybovaly stále mezi 2,5 a 3 hodinami. Přibylo ale výrazně spojů na této trati. Na konci 80. let zde jezdilo pouze pět rychlíků denně, ale v uplynulých třech dekádách zde postupně vznikla taktová doprava a rychlíky doplnily i rychlejší expresy, dnes komfortní spoje EuroCity / InterCity. Mezi Prahou a Českými Budějovicemi tak jezdí od rána do večera každou hodinu jeden až dva rychlé spoje. Díky tomu je cestování flexibilní a člověk zde může pružně měnit svůj denní program.

Další velké zkrácení cestovních dob přišlo v roce 2017 po dokončení části čtvrtého koridoru. Nové expresní vlaky začaly jezdit zhruba o 20 minut rychleji než dosavadní spoje a cestující strávili na cestě mezi Prahou a Českými Budějovicemi pouze 2 hodiny. Cestovní rychlost se vyšplhala na přibližně 85 km/h. Cesta z Prahy do Tábora potom trvala zhruba jeden a čtvrt hodiny. Cesta z Prahy do Lince se zkrátila dokonce o tři čtvrtě hodiny na zhruba 4 hodiny.

S dokončením dalších přeložek na železničním koridoru Praha – České Budějovice dochází od jízdního řádu 2023 k dalšímu zhruba dvacetiminutovému zkrácení cestovních časů a výraznému zvýšení cestovní rychlosti, která dosáhne poprvé na této trase hodnotu téměř 100 km/h.