Aktuální hodnocení ČSÚ je z hlediska uváděné důvěry stabilní a významně se neliší ani od výsledků zaznamenaných v období let 2007 až 2016. Podobně jako v obdobném šetření z roku 2017 činí podíl nedůvěřujících v případě ČSÚ 23 %. Plných 73 % občanů si pak myslí, že ČSÚ je pro Českou republiku užitečnou institucí.

„V porovnání s jinými institucemi, jejichž důvěru jsme zkoumali srovnatelným způsobem, se Český statistický úřad z hlediska dosažené úrovně důvěry řadí do popředí v těsném odstupu za obecními zastupitelstvy, starosty a Ústavním soudem, s nímž je na statisticky srovnatelné úrovni,“ říká Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Nejčastěji se lidé setkávají s informacemi ČSÚ ve zpravodajství v médiích (79 %). Více než dvě pětiny (43 %) respondentů přišly do kontaktu s informacemi ČSÚ na internetových zpravodajských serverech, webzinech, blozích a jiných stránkách. Celá pětina pak na sociálních sítích. Za důvěryhodné považuje informace ČSÚ 63 % obyvatel, 56 % z nich vyjádřila souhlas s tvrzením, že informace poskytované Českým statistickým úřadem jsou politicky nestranné.

„Odbornost a nezávislost jsou pro kvalitní státní statistiku naprosto nezbytné. Těší mne proto, že česká veřejnost dokáže ocenit náš dlouhodobý profesionální a nestranný přístup. Za dobrou vizitku považuji i růst srozumitelnosti našich statistik u laické veřejnosti. Patří to mezi naše dlouhodobé cíle,“ shrnuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

V povědomí veřejnosti je práce ČSÚ spojena především se sčítáním lidu, domů a bytů a se zjišťováním počtu obyvatel. Výrazná většina občanů si ale Úřad spojuje i se zpracováváním výsledků voleb, monitorováním ekonomického vývoje či zveřejňováním a poskytováním zjištěných informací.

Další informace ze zprávy CVVM s názvem Obraz Českého statistického úřadu u české veřejnosti 2018 naleznete ZDE.