Český statistický úřad: Domácnosti v závěru roku více spořily

25.04.2022 11:48 | Tisková zpráva

Ve 4. čtvrtletí 2021 českou ekonomiku ovlivňovaly zejména projevy narušení globálních dodavatelských řetězců. To mělo negativní dopad zejména na průmysl.

Český statistický úřad: Domácnosti v závěru roku více spořily
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Výsledkem byl i mírný mezičtvrtletní pokles hrubé přidané hodnoty nefinančních podniků. Domácnosti čelící souvisejícímu zrychlování růstu cen utlumily svou spotřebu, což vedlo k opětovnému nárůstu jejich úspor.

Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků byla ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně vyšší o 45,9 mld. korun, ale ve srovnání se 3. čtvrtletím klesla o 1,8 mld. Mzdové náklady podniků nicméně dál výrazně rostly a podnikům již v takové míře nepomáhaly dotace. Výsledkem byl další pokles míry zisku, která dosáhla 43,9 %, což je úroveň blížící se předkrizovému minimu. Nadále nízká zůstávala míra investic nefinančních podniků. Meziročnímu nárůstu jejich investic o 12,5 mld. korun napomohla velmi nízká srovnávací základna a mezičtvrtletně se investice zvýšily o mírných 2,6 mld. korun.

Příjmy domácností dál silně meziročně rostly a byly vyšší o 47,0 mld. korun. Vyšší byly jejich mzdové příjmy i výdělky drobných podnikatelů zařazených do sektoru domácností. Posilující cenový růst ale kupní sílu domácností tlumil.

„V závěru roku se zvyšovaly obavy domácností z dalšího ekonomického vývoje, především z růstu cen. Tyto obavy přibrzdily nákupní apetit domácností a jejich spotřeba tak mezičtvrtletně klesla o více než 11 miliard korun. Míra jejich úspor po několika čtvrtletích poklesu opět vzrostla,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Vládní instituce hospodařily ve 4. čtvrtletí s deficitem 105,2 mld. korun, což představuje meziroční zlepšení o 32,3 mld. Příjmy vládního sektoru meziročně vzrostly o 13,1 mld. korun, zejména vlivem přijatých daní z výroby a dovozu a přijatých sociálních příspěvků. Propadaly se naopak přijaté daně z důchodů a jmění.

Výdaje vládních institucí byly meziročně nižší o 19,2 mld. korun, k čemuž přispěl pokles vyplacených dotací a kapitálových transferů. To odráželo nižší potřebu stabilizačních ekonomických opatření v souvislosti s dopady pandemie. Dluh vládních institucí dosáhl 2 566,6 mld. korun a byl meziročně vyšší o 417,3 mld.

Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úřad vlády: Vládní výbor pro strategické investice řešil rozvoj lidských zdrojů i stavbu vysokorychlostních tratí

10:17 Úřad vlády: Vládní výbor pro strategické investice řešil rozvoj lidských zdrojů i stavbu vysokorychlostních tratí

Ve čtvrtek 21. listopadu 2024 se ve Strakově akademii konalo již sedmé zasedání Vládního výboru pro …