Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku v dubnu zvýšila v průmyslu (+ 3,6 bodu) a ve vybraných službách (+ 2,6 bodu). Ve stavebnictví se důvěra v meziměsíčním srovnání snížila o 2,4 bodu, v obchodě se snížila mírně (- 0,3 bodu).

„Ekonomický sentiment mezi podnikateli se postupně zlepšuje. Přesto mnohé podnikatele stále limituje nedostatečná poptávka, omezená dostupnost vybraných vstupů a v některých odvětvích také nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Důvěra spotřebitelů se zvýšila počtvrté v řadě. Indikátor důvěry vzrostl o 3,9 bodů na hodnotu 103,8. Podíl respondentů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v České republice se snížil čtvrtý měsíc v řadě. Počet spotřebitelů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících se snížil, nezměnil se ale počet respondentů očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se meziměsíčně nezměnil.

„Růst důvěry mezi spotřebiteli z předchozích tří měsíců pokračoval i v dubnu. Domácnosti lépe hodnotí zejména svou současnou finanční situaci. Obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se snižují. Výrazně též klesají obavy spotřebitelů ze zvýšení nezaměstnanosti. Obavy z dalšího růstu cen jsou dokonce na nejnižší úrovni od prosince 2009,“ sdělila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

***

Detailnější informace o vývoji podnikatelské a spotřebitelské důvěry naleznete v doplňující informaci k RI konjunkturálních průzkumů ZDE.

Doplňující informace k RI Konjunkturální průzkum – duben 2024

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 97,0, při stejném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 2,6 bodu na hodnotu 95,6 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 3,9 bodu na hodnotu 103,8. Ve srovnání s dubnem loňského roku jsou souhrnný indikátor a podnikatelský indikátor na nižší a spotřebitelský indikátor na vyšší hodnotě.

Mezi podnikateli v odvětví průmyslu se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 3,6 bodu na hodnotu 92,5. Podnikatelé sice znovu v meziměsíčním srovnání zhodnotili stávající poptávku lépe než minulý měsíc, pořád ale výrazně převažuje podíl těch, kteří hodnotili poptávku jako nedostatečnou. Podíl podnikatelů očekávajících pro období příštích tří měsíců pokles tempa růstu výrobní činnosti se meziměsíčně snížil. Stav zásob hotových výrobků se téměř nezměnil. Podíl podnikatelů, kteří očekávají další růst cen, se oproti březnu mírně snížil. Za hlavní bariéru růstu považuje téměř 42 % podnikatelů - nejvíce od druhého čtvrtletí 2020 - nedostatečnou poptávku. Přibližně 23 % podnikatelů, uvedlo, že je omezuje nedostatek materiálu a zařízení. Meziročně je důvěra podnikatelů v průmyslu nižší.

Využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu (82,6 %) je nepatrně nižší než v předchozím čtvrtletí (82,8 %). Oproti předchozímu čtvrtletí podnikatelé odhadují o něco delší dobu zajištění práce zakázkami (8,9 měsíce vs. 8 měsíců).

Důvěra podnikatelů v odvětví stavebnictví se oproti březnu snížila. Indikátor důvěry poklesl o 2,4 bodu na hodnotu 104,3. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou se meziměsíčně téměř nezměnil. Snížil se ovšem podíl podnikatelů očekávajících v období příštích tří měsíců nárůst stávajícího počtu zaměstnanců. Očekávání ohledně vývoje cen stavebních prací v období příštích tří měsíců se téměř nezměnila a zůstávají stále na nadprůměrné úrovni. Stejně jako v minulém čtvrtletí zůstává hlavní bariérou růstu produkce nedostatek zaměstnanců, kterou uvedlo přibližně 33 % respondentů. Druhou nejvýznamnější bariérou je nedostatek materiálu či zařízení (uvedlo přibližně 19 % respondentů). Přibližně 16 % podniků uvedlo jako hlavní bariéru růstu nedostatečnou poptávku. V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů ve stavebnictví vyšší.

V odvětví obchodu se důvěra podnikatelů v ekonomiku meziměsíčně mírně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 0,3 bodu na hodnotu 92,7. Ve srovnání s březnem se podíl podnikatelů, kteří hodnotí pozitivně svou celkovou ekonomickou situaci, mírně zvýšil. Podíl respondentů očekávajících zlepšení své ekonomické situace v období příštích tří měsíců mírně poklesl. Stav zásob zboží na skladech se meziměsíčně nezměnil. Podíl podnikatelů očekávajících v příštích třech měsících růst cen se opět snížil. V meziročním srovnání je důvěra v obchodě nižší.

Mezi podnikateli ve vybraných odvětvích služeb (vč. finančního sektoru) se důvěra v ekonomiku oproti březnu zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 2,6 bodu na hodnotu 98,4. Podíl podnikatelů pozitivně hodnotících svou současnou poptávku po službách se snížil, v meziměsíčním srovnání ale vzrostl podíl podnikatelů očekávajících zvýšení poptávky v příštích třech měsících. Ve srovnání s březnem se zvýšil i podíl podnikatelů kladně hodnotících stávající ekonomickou situaci. Na rozdíl od ostatních odvětví se ve službách zvýšil podíl podnikatelů očekávajících v období příštích tří měsíců růst cen nabízených služeb. Nejvíce respondentů (přibližně 46 %) uvedlo, že v současné době nepociťuje žádné bariéry limitující produkci. Podíl respondentů, kteří uvádějí, že je limituje nedostatečná poptávka, se mezičtvrtletně nezměnil (18 %). Přibližně 24 % respondentů uvedlo, že je omezují jiné faktory (například legislativa, konkurence, vysoké ceny vstupů, geopolitická situace, regulace, náklady na mzdy atd.). Ve srovnání s dubnem loňského roku je důvěra ve vybraných odvětvích služeb vyšší.

Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku znovu zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 3,9 bodu na hodnotu 103,8. Podíl respondentů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v České republice se snížil již čtvrtý měsíc v řadě. Počet spotřebitelů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících se snížil, nezměnil se ale počet respondentů očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Počet dotazovaných domácností, které uvádějí, že obtížně vystačí se svými finančními prostředky, se podobně jako v březnu snížil (uvedlo přibližně 25 % dotázaných). Vypomáhat úsporami si musí cca 6 % domácností. Meziměsíčně se zvýšil počet spotřebitelů, kteří uvádějí, že měsíčně nějaké finanční prostředky uspoří (uvedlo přibližně 54 % respondentů). Přibližně 12 % spotřebitelů uvedlo, že spoří hodně. Počet spotřebitelů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, zůstal stejný jako v březnu. Obavy domácností ze zvýšení nezaměstnanosti v příštích dvanácti měsících se meziměsíčně znovu snížily. Obavy z růstu cen jsou nejnižší od prosince roku 2009. V meziročním srovnání je důvěra spotřebitelů vyšší.

Poznámky:
Podrobné časové řady sald jednotlivých ukazatelů, sald a bazických indexů indikátorů důvěry dle odvětví ZDE
Konjunkturální a spotřebitelské průzkumy jsou spolufinancovány granty Evropské komise DG ECFIN (více ZDE)
Evropská databáze ZDE