Podle sezónně očištěných údajů úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností proti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostl o 1,4 %. Reálná spotřeba na obyvatele se zvýšila o  1,1 % a míra úspor vzrostla o 0,4 procentního bodu. Míra investic nefinančních podniků se zvýšila proti předchozímu čtvrtletí o 0,4 procentního bodu.

Nefinanční podniky: pokračoval růst mzdových nákladů

Míra zisku[1] ve 2. čtvrtletí byla 46,9 %, což je o 1,0 procentního bodu (p. b.) méně než v předchozím čtvrtletí a o 2,5 p. b. méně než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků vzrostly meziročně o 9,4 %. Míra ziskovosti tuzemských podniků zůstala i tak nadprůměrná, neboť dle dostupných údajů Eurostatu se průměrná míra zisku nefinančních podniků za EU dlouhodobě pohybuje okolo 40,0 %. Míra investic[2] se zvýšila proti předchozímu čtvrtletí o 0,4 p. b. a dosáhla 28,9 %. Meziročně vzrostla o 0,6 p. b.

Domácnosti: míra úspor po několika čtvrtletích poklesu vzrostla o 0,4 p. b.

Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele[3] reálně vzrostl ve 2. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 1,4 %, meziročně o 2,7 %. Reálná spotřeba domácností na obyvatele[4] rostla mezičtvrtletně nižším tempem, tedy o 1,1 %, meziročně rostla o 2,4 %.

Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele v nominálním vyjádření[5] byl 26 065 Kč[6], z toho 4 619 Kč[6] tvořily individuální služby a zboží[7] poskytnuté vládními institucemi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání[8] dosáhl ve 2. čtvrtletí hodnoty 32 878 Kč[6] a oproti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 1,8 %, meziročně o 6,0 %.

Průměrná měsíční spotřeba domácností na obyvatele v nominálním vyjádření[9] dosáhla částky 24 213 Kč[6].

Výsledkem rychlejšího růstu příjmů domácností než jejich výdajů proti předchozímu čtvrtletí byla vyšší míra úspor[10], mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 p. b. na 9,8 %. Míra investic v sektoru domácností se oproti předchozímu čtvrtletí nezměnila a činí 9,3 %.

Zpřesnění odhadu HDP

Současně byl zpřesněn odhad hrubého domácího produktu (HDP) bez vlivu na celková tempa růstu. HDP ve 2. čtvrtletí 2018 mezičtvrtletně vzrostl o 0,7 % a meziročně o 2,4 %. Časové řady o tvorbě a užití HDP naleznete na webových stránkách ZDE.

Poznámky:

[1] Míra zisku nefinančních podniků je definována jako podíl hrubého provozního přebytku k hrubé přidané hodnotě (B.2g/B.1g). Tento ukazatel reprezentuje ziskovost výrobních faktorů z výrobního procesu.

[2] Míra investic nefinančních podniků je definována jako podíl hrubé tvorby fixního kapitálu k hrubé přidané hodnotě (P.51g/B.1g). Tento ukazatel vyjadřuje podíl investic do nefinančních aktiv (budovy, stroje, aj.) a hodnoty vytvořené v průběhu výrobního procesu.

[3] Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele jsou definovány jako podíl upraveného hrubého disponibilního důchodu domácností v nominálním vyjádření a středního stavu obyvatelstva a přeceněný deflátorem (cenovým indexem) výdajů na konečnou spotřebu domácností.

[4] Reálná spotřeba domácností na obyvatele je definována jako podíl skutečné konečné spotřeby domácností v nominálním vyjádření a středního stavu obyvatelstva a přeceněný deflátorem (cenovým indexem) výdajů na konečnou spotřebu domácností.

[5] Průměrný měsíční příjem domácností na osobu v nominálním vyjádření je definován jako podíl upraveného disponibilního důchodu domácností a středního stavu obyvatelstva.

[6] Sezónně neočištěný údaj.

[7] Individuální služby a zboží poskytnuté domácnostem vládními institucemi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem (NISD) představují hodnotu výrobků a služeb poskytnutých ve formě zdravotní a sociální péče, vzdělání, bydlení apod. Jsou to zejména naturální dávky související se zdravotním pojištěním (platby za zdravotní pomůcky, lékařské, zubní ošetření, operace, apod.) hrazené zdravotními pojišťovnami těm, kdo toto zboží a služby poskytují. Naturální sociální transfery (D.63) dále zahrnují věcné dávky poskytované obcemi (včetně refundací schválených výdajů domácností za určité druhy výrobků a služeb) a veškeré hodnoty netržních služeb vládních institucí a NISD poskytnutých pro individuální spotřebu. Stejná částka je v sektoru domácností imputována na straně příjmů (upravený disponibilní důchod) i na straně výdajů (skutečná konečná spotřeba domácností).

[8] Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání je definován jako podíl mezd a platů za národní hospodářství (D. 11) v průměru za měsíc a počtu zaměstnanců přepočtených na plný úvazek. Ukazatel mezd a platů zahrnuje veškeré příjmy ze zaměstnání, a to v peněžní i naturální podobě (zaměstnanecké benefity) bez ohledu na to, jestli byly oficiálně přiznány nebo ne. Ukazatel počtu zaměstnanců na plný úvazek zahrnuje veškeré formy zaměstnání, formální i neformální. Jsou zde zahrnuty i různé formy dohod. Do propočtu nejsou zahrnuty úvazky pracujících majitelů firem, kteří se dle definic národního účetnictví (NÚ) zahrnují do kategorie zaměstnanců.

[9] Průměrná měsíční spotřeba domácností na obyvatele v nominálním vyjádření je definována jako podíl skutečné konečné spotřeby domácností a středního stavu obyvatelstva.

[10] Míra úspor domácností je definována jako podíl hrubých úspor a hrubého disponibilního důchodu se zahrnutím úpravy o čistý podíl domácností na rezervách penzijních fondů (B.8g/(B.6g+D.8)). Hrubé úspory představují část hrubého disponibilního důchodu, který nebyl spotřebován ve formě výdajů na konečnou spotřebu.