„Vládní instituce hospodařily v roce 2018 s přebytkem 47,4 miliardy korun, který byl o 31,7 miliardy nižší než v předchozím roce. Dluh těchto institucí poklesl o 14,5 miliardy a míra zadlužení se snížila na 32,71 procent HDP,“ sdělil Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Přebytek hospodaření sektoru vládních institucí se meziročně snížil o 31,7 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí dosáhlo přebytku 12,0 mld. Kč, který však byl meziročně o 17,0 mld. Kč nižší.

Přebytek hospodaření místních vládních institucí meziročně klesl o 22,9 mld. na 19,0 mld. Kč. O 8,2 mld. na 16,4 mld. Kč vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven).

Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2015–2018:

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2018 meziročně o 8,1 %, což představovalo absolutní nárůst o 166,1 mld. Kč. Vzrostly všechny druhy příjmů, z čehož nejvíce sociální příspěvky (+74,3 mld., resp. 8,0 %), daně z výroby a dovozu (+30,2 mld., resp. 4,8 %), důchodové daně (+27,3 mld., resp. 7,0 %) a kapitálové transfery (+10,3 mld., resp. 31,3%).

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2018 o 10,1 %, resp. 198,8 mld. Kč. Nejvíce vzrostly vyplacené náhrady zaměstnancům (+58,8 mld., resp. 12,7 %), výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+47,3 mld., resp. 26,7 %) a sociální dávky (+41,6 mld., resp. 5,5 %).

V souladu s aktualizovanou metodikou Eurostatu k pohledávkám vládních institucí došlo ke změně zachycení souvisejících úroků v letech 2015 až 2018. Vliv této úpravy na saldo hospodaření v letech 2015 až 2017 ilustruje následující tabulka.

Vliv metodické změny zachycení pohledávek, 2015–2017:

Dluh vládních institucí v roce 2018 meziročně poklesl o 14,5 mld. Kč na 1 735,1 mld. Kč, což v relativním vyjádření odpovídá 32,71 % HDP. Meziročně došlo k poklesu relativní zadluženosti o 1,95 p. b. Na snížení relativní výše zadlužení se podílel zejména rostoucí nominální HDP (1,68 p. b.), pokles nominální výše dluhu přispěl 0,27 p. b.

Ve struktuře dluhu byl zaznamenán pokles emitovaných dluhových cenných papírů (-47,8 mld. Kč), a to zejména krátkodobých (-39,6 mld. Kč). Podíl dluhových cenných papírů poklesl o 1,99 p. b. na 89,6 % a dluhové cenné papíry tak zůstávají dominantní složkou dluhu. Objem přijatých půjček vzrostl o 30,6 mld. Kč, přičemž u krátkodobých půjček byl zaznamenán nárůst o 42,4 mld. Kč, zatímco objem dlouhodobých půjček poklesl o 11,9 mld. Kč. Objem přijatých vkladů vzrostl o 2,8 mld. Kč.

Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 30. března 2019 Eurostatu.

Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.