Dynamika růstu domácích výdělků byla od roku 2010 podstatně vyšší než v západoevropských státech, takže docházelo k jejich sbližování. V návaznosti na aktuální data za 1. čtvrtletí (ZDE) představil dnes ČSÚ podrobné údaje o mezinárodním srovnání mzdových trendů v EU.

Česká republika byla v roce 2019 se mzdami na úrovni 43 % celkového průměru EU, zatímco v roce 2014 to bylo jen 35 %. Podobně jsou na tom Polsko a Litva, o něco méně pak mají Maďarsko a Slovensko (41 %). Na úrovni 37 % EU bylo loni Chorvatsko a Lotyšsko, Rumunsko se vyhouplo na 36 %. Na nejhorším pořadí z unijních států zůstávalo Bulharsko s 21 % průměru EU. V této balkánské zemi jsou mzdy v přepočtu kursem měn poloviční než v Česku. Naopak nejvyšší hodinové mzdy najdeme v Dánsku, kde jsou na hodnotě 176 % průměru EU, dále v Irsku (155 %), v Lucembursku (148 %) a ve Švédsku (136 %). Největšími zeměmi Evropské unie jsou ekonomiky Německa, kde jsou mzdy 118 % průměru EU, Francie (110 %), Itálie (94 %) a Španělska (73 %).

Mzdový vývoj byl v různých státech zejména v posledních letech značně odlišný. Nejrychleji se mzdy zvyšovaly v těch zemích, kde rostly z nízké úrovně. „Je v podstatě pravidlem, že nominální nárůsty mzdy jsou vyšší u chudších zemí a úrovně se proto obecně sbližují. Premiantem je zde Rumunsko, kde se hodinová mzda zvýšila z 2,79 eur v roce 2014 na loňských 6,23 eur, což je nárůst o úctyhodných 123 %,“ komentuje výsledky Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Růst mezd příliš nesouvisel s růstem cen (inflací) v daných státech a opravdu tedy rychleji rostla kupní síla výdělků v zemích s nižší mzdovou úrovní. V řadě států však mzdy v letech 2010 až 2019 reálně klesaly a ceny tam tedy vzrostly rychleji, než se zvýšily hodinové mzdy zaměstnanců. Jde o Belgii (-1 %), Španělsko, Spojené království (nyní již mimo EU) a Itálii (shodně -2 %), Kypr (-6 %) a Portugalsko (-9 %). Zvláštním případem je Řecko, kde mzdy neklesaly pouze reálně. Zde došlo k velkému nominálnímu propadu výdělků v první polovině 90. let, kdy se mzdy v průměru snížily o čtvrtinu. Od roku 2016 zde sice rostou, ale jen pozvolna.

Při srovnání domácích mezd s unijním průměrem najdeme pouze jediný obor, kde české mzdy rostly pomaleji, a to je těžba a dobývání. Tam se hodinové mzdy v letech 2010 až 2019 zvýšily reálně v EU o 14 %, ale v Česku jen o 10 %. „Nejvíce si polepšilo české školství, kde se mzdy za 9 let reálně zvýšily o 37 %, zatímco ty celoevropské jen o necelá 2 %, tedy jen lehce nad úroveň růstu cen. Výrazně rychlejší tempa růstu ve srovnání s průměrem EU byla také v kultuře, zdravotnictví a v ubytování, stravování a pohostinství,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.