„Roční mzdy v Česku byly v roce 2014 na úrovni 37 % průměru Evropské unie. Zaujímali jsme tak 19. pozici v žebříčku unijních zemí,“ uvádí předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Nejvyšší mzdy byly vypláceny zaměstnancům v Lucembursku, Dánsku a Irsku, mimo Unii pak ve Švýcarsku a Norsku. Naopak nejnižší výdělky jsou podle aktuálních statistik v Bulharsku, Makedonii a Rumunsku. Jak poukazuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ, v rámci Evropy jsou vysoké rozdíly mezi mzdovými úrovněmi jednotlivých států: „Třeba bulharská průměrná roční mzda v přepočtu 158 tisíc korun nebyla ani desetinou té lucemburské, která se rovnala 1,6 miliónu.“

Rozdíly ve výdělcích se mohou stírat vzhledem k vyšším cenám v bohatších státech. Kupní síla průměrné mzdy v České republice je na úrovni 59 % unijního průměru. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly přitom představoval v daném roce 86 % průměru EU. „Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Mzdy v západoevropských zemích v posledních letech rostou pomaleji. Dochází tak k postupnému sbližování s úrovní výplat v dalších státech EU. Potvrzují to přepočty na základě evropského indexu nákladů práce. Od roku 2008 poskočily hodinové mzdové náklady v Bulharsku reálně o 65 %, v Rumunsku o 39 % a v Estonsku o 14 %. V Česku vzrostly o 17 %, zatímco v sousedním Německu jen o 8 %. V Portugalsku se pak propadly o 12 %. V celé EU se mzdové náklady reálně zvýšily pouze o 3 %.

Méně než dvě třetiny mediánové mzdy pobíralo v roce 2014 v EU 17,2 % zaměstnanců. K této tzv. pracující chudobě u nás patří 18,7 % zaměstnanců. Také další ukazatele naznačují, že patříme k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci, podobně jako Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii.