Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2020 úrovně 37,7 % HDP, při meziročním nárůstu o 7,7 procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci druhých notifikací v roce 2021.
„Vládní instituce v roce 2020 hospodařily se schodkem ve výši 318 mld. Kč. Údaj z dubna 2021 byl snížen o 29,9 mld. Kč na základě aktualizovaných údajů o daňových příjmech. Mírně se vylepšila i míra zadlužení sektoru vládních institucí, dosáhla 37,7 % HDP,“ říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Saldo hospodaření vládních institucí v roce 2020 bylo revidováno oproti notifikacím z dubna 2021 o 29,9 mld. Kč. Snížení deficitu bylo způsobeno zejména aktualizovanými údaji o daňových příjmech z běžných daní z důchodů.
Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2017-2020:
Dle revidovaných údajů klesly celkové příjmy sektoru vládních institucí v roce 2020 meziročně o 1,0 %, což představovalo absolutní pokles o 24,4 mld. Kč. Nejvíce poklesly příjmy z daní z výroby a dovozu (-36,7 mld., resp. -5,3 %) a důchodových daní (-4,4 mld., resp. -0,9 %). Naopak i nadále rostly příjmy ze sociálních příspěvků (+14,3 mld., resp. 1,6 %).
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2020 o 13,1 %, resp. 311,5 mld. Kč. Došlo k nárůstu téměř všech výdajových položek, nejvíce vzrostly sociální dávky (+131,7 mld., resp. 14,9 %), zaplacené náhrady zaměstnancům (+57,7 mld., resp. 10,0 %), vyplacené dotace (+45,0 mld., resp. 35,1 %), výdajové kapitálové transfery (+30,4 mld., resp. 85,1 %) a výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+22,7 mld., resp. 8,7 %).
Relativní výše revidovaného dluhu vládních institucí na konci roku 2020 dosáhla úrovně 37,7 % HDP. Meziročně došlo k nárůstu výše relativní zadluženosti o 7,7 p. b. Ke zvýšení relativní výše zadlužení přispěl též pokles nominálního HDP (0,5 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla o 409,5 mld. Kč. Dluh na konci roku 2020 dosáhl 2 149,4 mld. Kč, z čehož 93,6 % bylo tvořeno emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 416,1 mld. Kč, zatímco hodnota přijatých půjček poklesla o 12,4 mld. Kč. Objem přijatých vkladů stoupl o 5,8 mld. Kč na 10,9 mld. Kč.
Na výsledek hospodaření vládních institucí v roce 2020 měl zásadní vliv vývoj epidemiologické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID-19. Zejména ve 2. a 4. čtvrtletí byla přijata řada mimořádných vládních opatření, jejichž vliv na vládní finanční statistiku je popsán v metodické poznámce.
Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 30. září 2021 Eurostatu.
Poznámky: Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Notifikační tabulky deficitu a dluhu vládních institucí 2017-2020 ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva