Ke zvýšení spotřeby došlo zejména u mléka a mléčných výrobků na 242,3 kilogramů (+5,8  kg) na obyvatele za rok, u ovoce na 82,4 kilogramů (+4,3 kg) a u masa na 79,3 kilogramů (+3,4 kg). Více se ale zkonzumovalo i cukru nebo minerálních vod a nealkoholických nápojů. „I když spotřeba minerálek a nealkoholických nápojů meziročně vzrostla, stále je pod úrovní rekordního roku 2008. Tehdy dosáhla svého vrcholu, a to 297 litrů na osobu za rok. To je o 47 litrů víc než loni,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. Naopak k poklesu spotřeby došlo u brambor na 66,3 kilogramů (-3,8 kg), zeleniny na  84,8 kilogramů (-1,6 kg) a alkoholických nápojů na 172,4 litrů (-0,8 l).

Rok 2015 se do spotřeby promítl také rostoucí oblibou krup, ječné krupice, ovesných vloček nebo rýže. Méně jíme chléb, pšeničné a trvanlivé pečivo. Pokračuje také trend zvyšování spotřeby tuků a olejů. K jejímu meziročnímu nárůstu však došlo výhradně díky vyšší spotřebě másla. Spotřeba samotného sádla i rostlinných tuků a olejů se snížila. „Po roce 1989 se spotřeba některých potravin výrazně změnila. Byla ovlivněna například kupní silou obyvatelstva, dostupností jednotlivých potravin na trhu a jejich cenami, ale i změnou stravovacích návyků,“ vysvětluje Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Vybrané potraviny vyhodnotil ČSÚ i z hlediska výroby a potravinové soběstačnosti. U mléka jsme loni dosáhli soběstačnosti 118,8 %. Nejvyšší byla nejvyšší v roce 1986 (190,2 %). U drůbežího masa byla kalkulována nejvyšší soběstačnost v roce 1991 (115,9 %), nejnižší byla v roce 2011 (62,8 %). Letos dosahovala 67,5 %. U vepřového masa se soběstačnost z nejvyšší úrovně 105 % v roce 1995 snížila během 20 let na loňských 45,9 %. U brambor byla nejvyšší sklizeň na obyvatele v roce 1953 (786,3 kg), přitom spotřeba činila jen 129,3 kilogramů. Naproti tomu vloni činila sklizeň pouze 47,9 kilogramů a spotřeba 66,3 kilogramů na obyvatele za rok.

Více informací naleznete v publikaci Spotřeba potravin 2015.