Podle dat ČSÚ platilo v roce 2020 za poslech či stažení hudebních nahrávek přes internet zhruba 5 % osob starších 16 let. Jejich podíl se oproti roku 2019 zvýšil přibližně o 2 procentní body. Nejvíce tyto služby (např. Spotify či iTunes) využívají mladší lidé mezi 16 a 34 lety a podíl osob platících za poslech hudby přes internet v této kategorii přesahuje desetiprocentní hranici. Ve věkové kategorii 16 a 24 let se pak podíl osob poslouchajících placenou hudbu přes internet meziročně dokonce téměř zdvojnásobil, a to z 6 na 11 %. Naopak u osob starších 65 let je to víceméně ojedinělá aktivita.

Přes meziroční nárůst počtu platících posluchačů online hudebních služeb Česko stále značně zaostává za průměrem EU, který se v roce 2020 pohyboval okolo 13 %. Žebříčku zemí s 36% podílem vévodí Dánsko a Nizozemsko, nejmenší využití streamingu a placeného stahování je naopak v Bulharsku a na Kypru, kde se podíl uživatelů pohybuje okolo 1 %.

„Placené stahovaní hudebních nahrávek do počítače či telefonu je dnes mezi posluchači velmi okrajovou aktivitou a v drtivé většině převládá streamování hudby. Podle dat Národní federace hudebního průmyslu pocházela polovina příjmů českých vydavatelů v roce 2020 právě ze streamingu. Naopak platby za stažení nahrávky se na celkových příjmech podílely pouze dvěma procenty,“ vysvětluje Milan Dedera z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Šetřením získaná data pokrývají období posledních 3 měsíců před dotazováním, které probíhalo ve druhém čtvrtletí minulého roku. Výsledky šetření tak reflektují i období první vlny pandemie onemocnění covid-19 v roce 2020. Některé streamingové služby (jako např. Spotify či YouTube Music) jsou však dostupné uživatelům také zdarma přerušované obchodním sdělením. Uživatele bezplatné verze těchto služeb šetření nezachycuje.

Další informace nejen o přehrávání hudby přináší aktuální publikace Kulturní průmysly v ČR: Audiovizuální a mediální sektor – 2020 (ZDE)