Celosvětově chřipka každý rok postihne přibližně 10% dospělé a 30% dětské populace, způsobí 3 až 5 milionů závažných infekcí, z nichž až 500 tisíc končí fatálně.[2b] České statistiky nejsou o nic méně alarmující. Každoročně u nás chřipkou onemocní statisíce obyvatel a v jejím důsledku pak umírá až 2 000 osob.[1b] Přecházet chřipku se rozhodně nevyplácí, je třeba včas myslet na prevenci. Tou nejúčinnější je očkování.[7] Kolem něj se však zejména v posledních letech rojí různé dezinformace, z nichž posléze pramení nezájem a nepochopení ze strany pacientů.

Očkování je jedinou dostatečně spolehlivou prevencí chřipky. Rozsáhlé studie dokazují, že významně snižuje riziko hospitalizace, úmrtí na chřipku i výskyt komplikací spojených s chřipkou. U zdravých dospělých v 70 až 90% zabrání onemocnění, u starších osob snižuje potřebu hospitalizace o 30 až 70% a riziko úmrtí až o 80%.[3] Aby byla zajištěna maximální ochrana, je potřeba očkování podstoupit včas, tedy v podzimním období do konce listopadu, respektive prosince, ještě před nástupem chřipkové epidemie, jež u nás obvykle propuká na přelomu roku.[4a]

Ano, virus chřipky neustále mutuje, nicméně právě proto se každý rok vyrábí vakcína s novým složením, která chrání proti aktuálně cirkulujícím virům. Z toho důvodu je potřeba očkování každoročně opakovat, aby byla ochrana co nejúčinnější. Složení vakcíny pro každou sezónu určuje Světová zdravotnická organizace (WHO). U nás v ČR se v minulosti užívaly především trivalentní vakcíny s účinkem proti třem kmenům chřipkového viru. Od loňského roku je českým zájemcům k dispozici i tetravalentní vakcína, která chrání proti čtyřem typům viru, jenž obvykle v populaci cirkulují. Ochrana proti chřipce je tak ještě daleko širší. 

Chřipkové vakcíny se dlouhodobě považují za vakcíny s dobrým bezpečnostním profilem a podle Státního zdravotního ústavu se jimi mohou očkovat i děti od šesti měsíců či těhotné ženy od druhého trimestru těhotenství.[4b] Neplatí ani mýtus, že se přímo z očkovací látky můžete nakazit chřipkou. Současné očkovací látky obsahují pouze části viru – rozbitý nefunkční (neživý) virus, který vás rozhodně nemůže nakazit.[5b] Po samotné aplikaci se mohou objevit mírné nežádoucí účinky, většinou jde o krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu nebo o další projevy jako je únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota. Intenzita těchto projevů bývá mírná a obvykle rychle bez další léčby odezní.[4b]

Je pravda, že určité skupiny osob jsou chřipkou ohroženy více. Týká se to zejména lidí starších 65 let a pacientů, kteří trpí závažnými chronickými, farmakologicky řešenými onemocněními jako jsou nemoci srdce a cév, dýchacích cest, chronickým onemocnění plic a průdušek, cystickou fibrózou, onemocněním ledvin, cukrovkou či poruchami krvetvorby.[9] Chřipka však představuje zátěž i pro zdravou dospělou populaci, a to nejen z hlediska zdravotního, ale i ekonomického. Ztráty na výdělku během pracovní neschopnosti vysoce převyšují náklady na očkování i při jediném dnu nepřítomnosti v zaměstnání. Specifickou skupinu pak představují těhotné ženy, pro něž může být chřipka opravdovým rizikem. Pokud žena plánuje těhotenství, měla by se předem nechat naočkovat, popř. je možné se očkovat od druhého měsíce gravidity.[4] A o očkování by mělo přemýšlet i její okolí (manžel, rodiče, děti), aby riziko přenosu infekce bylo minimální.[5c]

Vzhledem k počtu lékařských vyšetření, hospitalizací, úmrtí, pracovních neschopností a ekonomických ztrát v důsledku onemocnění chřipkou6b se očkování, jehož cena se pohybuje okolo 400 korun včetně aplikace, vyplatí. Představte si, že onemocníte chřipkou a jste v pracovní neschopnosti. První tři dny nedostanete žádné peníze, takže při měsíčním platu například 20 000 Kč přijdete hned o 3 000 Kč.[5] Zůstanete-li doma pouze týden, přijdete o další cca 2 000 Kč[5], protože náhrada mzdy se počítá pouze za pracovní dny. Ztráta na platu je tedy cca 5 000 Kč za týden. Na nemocenskou, která je vyplácena za kalendářní dny má zaměstnanec nárok až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti.[10] 

Očkování proti chřipce se dlouhodobě považuje za nejefektivnější ochranu proti chřipce. Přináší významné medicínské i ekonomické benefity. Jedna vložená koruna se společnosti, pojišťovnám i pacientům vrátí téměř desetkrát. Správně informovaný praktický lékař by měl očkování proti chřipce jednoznačně doporučit. Případně můžete zkonzultovat vhodnost očkování s lékaři z daného oboru, kteří mají znalosti a přehled o aktuální situaci. U očkování proti chřipce jsou danými odborníky vakcinologové, epidemiologové, ministerstvo zdravotnictví, hygienické stanice apod. Ti všichni očkování důrazně doporučují[5e] a každoročně věnují nemalé úsilí osvětě široké veřejnosti. 

 

Chcete-li být zodpovědní ke svému zdraví a zdraví svých blízkých, je dobré těmto mýtům o chřipce nepodléhat a raději se objektivně informovat u svého lékaře. Zdraví máme jen jedno a ve chvíli, kdy musíme kvůli chřipce zrušit dlouho plánovanou dovolenou na horách nebo nakazíme celou svou rodinu, či kolegy v práci, je už trochu pozdě na lítost.