DIAMO: Stovky lidí si přišly prohlédnout areál státního podniku v Ostravě

17.09.2019 14:15 | Zprávy

Jediný důl v Ostravě, na kterém se dodnes fárá, se v sobotu 14. září na pár hodin otevřel veřejnosti. Areál šachty a sídlo státního podniku DIAMO navštívilo 810 lidí, což bylo za dobu konání dnů otevřených dveří na šachtách na Ostravsku nejvíce.

DIAMO: Stovky lidí si přišly prohlédnout areál státního podniku v Ostravě
Foto: red
Popisek: Budova ředitelství s.p. DIAMO

„Přišlo hodně bývalých zaměstnanců Dolu Jeremenko i dalších ostravských šachet, ale tuto příležitost využili i mladí lidé a celé rodiny, které nemají s hornictvím nic společného. Nejmladšímu účastníkovi bylo 6 měsíců a nejstaršímu 85 let. I po těch letech měli někteří bývalí horníci slzy v očích,“ řekl hlavní organizátor Libor Jalůvka z odštěpného závodu ODRA.

Důl Jeremenko těžil uhlí téměř sto let a patřil k nejhlubším na Ostravsku. Těžit přestal před 26 lety, ale nebyl zasypán jako ostatní. Zajišťuje čerpání důlních vod pod celou Ostravou, slouží jako sídlo odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO, sociální centrum a dispečerské pracoviště protimetanového systému.

„Snažíme se připomínat a vysvětlovat naši činnost, která není tolik vidět, ale je důležitá pro bezpečnost na Ostravsku, rozvoj území a mimo jiné také pro těžbu na Karvinsku. Děkuji všem, kteří pomohli akci připravit a podíleli se na organizaci i bezpečném průběhu,“ uvedl Petr Kříž, ředitel odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO, který také osobně přivítal první návštěvníky na dni otevřených dveří.

Zájemci měli možnost vyjet na dominantní kladivovou těžní věž jámy Jeremenko, prohlédnout si působivou strojovnu uvnitř a venku Ostravu i okolí z výšky 55 metrů. Dále byla k vidění unikátní obří čerpadla pro čerpání důlní vody z ostravské a petřvaldské dílčí pánve. Součástí programu byla i prohlídka druhé strojovny s památkově chráněným funkčním elektrickým těžním strojem z roku 1924 a prohlídka centrálního dispečinku pro řízení čerpání důlních vod a monitoring výstupu důlních plynů na povrch.

„Na dispečinku i během prohlídky jsem se dověděl spoustu zajímavých informací, třeba o důlní vodě, obřím bazénu pod Ostravou a pokusech o její využití nebo o systému protimetanové ochrany. Také vyhlídka z těžní věže byla působivá. Byli jsme i loni na Dole Alexander. Je dobře, že státní podnik dělá takové akce pro veřejnost,“ řekl pan Mirek, jeden z účastníků akce, který přijel z Petřvaldu i s dcerou.

Státní podnik DIAMO, který se stará o zavřené šachty na Ostravsku a zahlazování následků těžby, připravil pro návštěvníky také promítání dokumentárních filmů a výstavu fotografií s hornickou tématikou nebo výstavu pracovních nástrojů a hornických artefaktů z ostravských dolů. Poprvé byl vystaven autentický model ostravského dolu Petr Bezruč. Doprovodný program pomohli připravit sběratelé a horničtí nadšenci: Petr Kubinský, Rostislav Šeruda, Kateřina Polínková a Jan Pastrňák.

"Hornictví stále k Ostravě patří, i když dnes už v jiné formě. Těší nás zájem lidí o hornickou historii a současné dění na zavřených šachtách. Někteří byli překvapeni, co všechno musí naši pracovníci zajišťovat a zvládat. A jsem rád, že také média se zajímají o naši práci," doplnil Libor Jalůvka.

Těžba na Dole Jeremenko (dříve Louis) probíhala v údobí 1896–1992 a bylo tam vytěženo 28,5 milionu tun uhlí. Důl měl rozlohu 290 ha, 8 pater, tři jámy a největší hloubka, odkud se dobývalo uhlí, byla 1 200 m. Na základě rozhodnutí státu byla těžba na Dole Maršál Jeremenko utlumena a zcela ukončena k 31. 12. 1992.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Jako fakt?

Fakt vám máme věřit, že vám skoro půl roku chodí na účet navíc desetitisíce a vy si toho vůbec nevšimnete? A jestli to je pravda, tak se nedivím, že je ve financování Prahy a dopravy takový bordel - viz např. v DP nebo třeba oprava Baranďáku, která se pěkně prodražila

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pražská strojírna dodala do Bratislavy výhybky a křížení

22:28 Pražská strojírna dodala do Bratislavy výhybky a křížení

Ještě před začátkem studeného počasí se podařilo dokončit rekonstrukci bratislavské tramvajové Vozov…