Na cestě ji provázeli členové Akademické rady Antonín Fejfar a Hana Sychrová, ředitel Orientálního ústavu Ondřej Beránek či ředitel Ústavu termomechaniky Jiří Plešek.

„Z výsledků návštěvy mám velkou radost. Přijetí na všech úrovních bylo velmi přátelské, setkali jsme se mimo jiné i s náměstkem ministra zahraničních věcí nebo náměstkyní ministra pro vědu a technologie. Všude jsme mluvili o vědě a překvapilo mě, jak se naše znalosti doplňují. Tchajwanci mají skvělý potenciál v aplikační sféře a chtějí spolupracovat například v oblasti technologií či humánní medicíny. Máme společné i to, že obě země žijeme z exportu a abychom mohli vyvážet kvalitní výrobky na vysoké technologické úrovni, musíme mít špičkový výzkum. A kromě toho mě potěšil podobný smysl pro humor,“ hodnotí návštěvu Eva Zažímalová.

Na Tchaj-wanu jednala i se zástupci tchajwanských univerzit či Průmyslově-technologického výzkumného institutu (Industrial Technology Research Institute), který má téměř šest tisíc zaměstnanců a výrazně ovlivňuje růst tchajwanské ekonomiky. Soustřeďuje se na témata, jako jsou úspory energie, nové materiály v oblasti zdravotnictví či integrace komunikačních technologií.

Důležitou zastávkou byla Academia Sinica, která je jakousi tchajwanskou obdobou české Akademie věd. Má 24 výzkumných ústavů a sedm výzkumných center a spadá přímo pod kancelář tchajwanského prezidenta. V roce 2015 se v jejím rámci otevřela pobočka Orientálního ústavu Akademie věd, na které působí sinolog Ondřej Klimeš a jež se podílí na společných konferencích, přednáškách, workshopech i výměnných pobytech.

Možnosti jsou však mnohem širší. Vzhledem k tomu, že Tchaj-wan se potýká se silnými zemětřeseními, vědci zde mají například zájem o spolupráci v oblasti seismologie a vlivů rotačních pohybů půdy na seismické ohrožení. Probíralo se přitom využití nového rotačního seismografu Rotafon, který vynalezl a patentoval pražský tým.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR