Problémy související s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrh jejich řešení
První komplexní materiál svého druhu vychází z problémů identifikovaných obcemi, bytovými družstvy a společenství vlastníků jednotek i nestátními neziskovými organizacemi. Připravil ho Odbor (Agentura) pro sociální začleňování, která spadá do gesce ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera.

Materiál identifikuje několik klíčových problémů, se kterými se sociálně vyloučené osoby, obce, družstva a společenství vlastníků jednotek potýkají, jsou to:

• dluhy vůči společenství vlastníků jednotek nebo družstvu;
• výskyt obtěžujícího hmyzu, hlodavců a zápachu;
• přelidnění a jiné nevhodné užívání bytů;
• nadhodnocené nájemné; zanedbávání údržby bytů ze strany majitelů. Popis problémů autoři konzultovali s městy zapojenými do Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (např. Děčín, Most, Litvínov, Chomutov, Obrnice).
  
  Materiál připravený v gesci ministra Jiřího Dienstbiera Agenturou pro sociální začleňování jednotlivé okruhy problémů nejen popisuje, ale přináší i návrhy jejich řešení a formuluje úkoly pro jednotlivé resorty

Vláda materiál schválila.

Návrh poslanců Martina Plíška, Jana Chvojky, Marka Bendy a Radka Vondráčka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 853):
Cílem předloženého návrhu zákona je zajistit, aby profesi advokáta vykonával pouze odborník na vysoké teoretické i praktické úrovni, a posílit kontrolní pravomoci České advokátní komory. Jedná se zejména o zavedení funkce školitele, změnu advokátních zkoušek, uznávacích zkoušek a zkoušek způsobilosti či návrh některých nových kárných opatření, jako např. odejmutí knihy o prohlášení pravosti podpisu nebo dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a zákona o advokacii, tj. dočasný zákaz správy cizího majetku spočívajícího v provádění tzv. advokátních úschov.
Vláda přijala kladné stanovisko.

Návrh poslanců Věry Kovářové, Martina Plíška, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 856):
Předložený poslanecký návrh upravuje interpelace poslanců na členy vlády, a podle předkladatelů je reakcí na častou nepřítomnost členů vlády při projednávání interpelací. Předložený návrh členům vlády zpřísňuje podmínky účasti na projednávání ústních interpelací tím, že členům vlády stanoví povinnost se jich účastnit, prodlužuje dobu vyčleněnou pro projednání ústních interpelací o 1 hodinu do 19.00, zkracuje lhůtu pro odpověď pro písemnou odpověď člena vlády na interpelaci v případě jeho nepřítomnosti na projednávání ústních interpelací ze 30 dnů na 3 dny a zakotvuje institut přednostních písemných interpelací, přičemž každému poslanci náleží 5 takových interpelací měsíčně.
Vláda přijala negativní stanovisko.

Návrh poslanců Ladislava Velebného, Dany Váhalové, Zdeňka Syblíka, Pavla Kováčika a dalších na vydání zákona o podpoře zahrádkářské činnosti a o úpravě některých podmínek jejího provozování (zahrádkářský zákon) (sněmovní tisk č. 857):
Cílem tohoto návrhu zákona je zakotvit právní postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v České republice v právním řádu České republiky a pomoci tak vytvořit zákonné předpoklady pro realizaci jeho poslání v místních, národních či mezinárodních podmínkách.
Vláda přijala neutrální stanovisko.

Návrh poslanců Niny Novákové, Jiřího Miholy, Heleny Válkové, Bohuslava Svobody, Petra Kořenka, Marka Černocha, Daniela Hermana, Pavla Bělobrádka, Mariana Jurečky, Jana Bartoška, Marka Bendy, Ondřeje Benešíka, Martiny Berdychové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon                         č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 858):
Cílem poslaneckého návrhu zákona je rozšířit obecné cíle vzdělávání o plnění občanských povinností a společenských rolí a upřesnit úroveň cíle v oblasti světových a evropských kulturních hodnot a tradic.
Vláda přijala neutrální stanovisko.

Návrh poslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 859):
Předložený poslanecký návrh novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny má zefektivnit práci Poslanecké sněmovny, a to díky stanovení časového harmonogramu pořadu jednání Poslanecké sněmovny. Časový harmonogram pořadu jednání Poslanecké sněmovny by určil organizační výbor, popř. předseda nebo 1. místopředseda Poslanecké sněmovny. V rámci časového harmonogramu by bylo přesně stanoveno předpokládané datum a doba zahájení a ukončení projednávání jednotlivých bodů pořadu jednání, řečnická doba pro vystoupení navrhovatele a zpravodaje, délka rozpravy, doba vyhrazená pro hlasování, popř. další potřebné doby. V rámci časového harmonogramu by se v rozpravě vyhradila každému poslaneckému klubu celková doba, kterou by mohli jeho poslanci vyčerpat v rozpravě a která by byla poměrná počtu členů poslaneckého klubu a předpokládané délce rozpravy.
Vláda nepřijala žádné stanovisko, žádné usnesení.

Návrh Zastupitelstva Zlínského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 860): 
Předložený návrh zákona si klade za cíl zpřesnit a doplnit ustanovení týkající se náhrady za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci a ustanovení týkající se náhrady škody (jedná se např. o ustanovení upravující obsahové náležitosti příslušné žádosti, výzvy k doplnění žádosti, běh lhůt); podle návrhu by o předmětných žádostech mělo rozhodovat Ministerstvo vnitra a finanční prostředky na výplatu příslušných náhrad by měly být poskytovány ze státního rozpočtu.
Vláda přijala negativní stanovisko.

Návrh poslanců Stanislava Humla, Jiřího Koskuby, Františka Adámka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 866): 
Cílem předloženého návrhu zákona je obnovit osvobození od daně z příjmů u výsluhových náležitostí a služebního příspěvku na bydlení u vojáků z povolání a u výsluhových nároků u příslušníků bezpečnostních sborů.
Vláda přijala kladné stanovisko.

Návrh poslanců Jaroslava Klašky a Mariana Jurečky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (sněmovní tisk č. 867):
Cílem předloženého návrhu zákona je vyjmout z režimu zákona o evidenci tržeb prodej potravin a zemědělských produktů provozovatelem potravinářského produktu a zemědělským podnikatelem na tržnicích a dále vyjmout z režimu tohoto zákona podnikatele, na které se vztahuje § 9 odst. 6 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 
Vláda přijala negativní stanovisko.

Návrh na vstup vlády do řízení vedeného před Ústavním soudem pod spisovou značkou Pl. ÚS 26/16 o návrhu skupiny 41 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, eventuálně na zrušení ustanovení § 3, § 4, § 6, § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb:
Vláda České republiky byla Ústavním soudem informována o zahájení řízení o návrhu skupiny 41 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, eventuálně na zrušení ustanovení § 3, § 4, § 6, § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Zároveň byla vláda, v intencích ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyzvána, aby sdělila, zda využije svého práva vstoupit do předmětného řízení v postavení vedlejšího účastníka řízení.
Schváleno.

Vyjádření vlády k návrhu Veřejné ochránkyně práv na zrušení ustanovení § 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, vedenému před Ústavním soudem pod spisovou značkou Pl. ÚS 6/16:
Vláda České republiky byla Ústavním soudem informována o zahájení řízení o návrhu Veřejné ochránkyně práv na zrušení ustanovení § 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň byla vláda, v intencích ustanovení § 69 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyzvána, aby zaslala své vyjádření k předmětnému návrhu veřejné ochránkyně práv.

Vláda přijala k návrhu Veřejné ochránkyně práv vyjádření, které tvoří přílohu usnesení a zmocnila ministryni práce a sociálních věcí k zastupování vlády v předmětném řízení.

Souhrnná zpráva za rok 2015 o plnění Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015 – 2018:
Souhrnná zpráva obsahuje zhodnocení vývoje v oblasti výskytu domácího a genderově podmíněného násilí za využití dostupných statistických údajů a odborných studií a vyhodnocení naplňování jednotlivých úkolů Akčního plánu, jejichž termín plnění byl stanoven na rok 2015. Akční plán obsahuje celkem 34 úkolů s termínem plnění v roce 2015. Z vyhodnocení plnění uvedeného v Souhrnné zprávě za rok 2015 o plnění Akčního plánu vyplývá, že z těchto 34 úkolů bylo splněno/plněno 12, částečně splněno/plněno 12 a nesplněno/neplněno 10. Plnění Akčního plánu přineslo některé důležité změny, a to především v oblasti legislativy. Jedná se například o podpis Istanbulské úmluvy, přípravu novelizace zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR tak, aby bylo dítě žijící v rodině s výskytem domácího násilí považováno ex lege za osobu ohroženou či přípravu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který má umožnit v rámci přestupkového řízení uložit nové ochranné opatření spočívající v povinnosti podrobit se terapeutickému programu pro násilné osoby.
Vláda vzala zprávu na vědomí.

Informace o nadlimitní veřejné zakázce s názvem „Vzdělávací a výzkumné aktivity kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti v letech 2014-2016 (části 10, 11, 12)“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění:
Zadavatel Úřad vlády České republiky plánuje zadat nadlimitní veřejnou zakázku „Vzdělávací a výzkumné aktivity kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti v letech 2014-2016 (části 10, 11, 12)“ v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 4 písm. b) zákona. V souladu s výše uvedenými ustanoveními zákona může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění mimo jiné tehdy, jestliže v předchozím otevřeném řízení nebyly podány žádné nabídky nebo tehdy, je-li nezbytné veřejnou zakázku zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Veřejná zakázka je součástí projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti, který je z 80 % financován Norskými fondy a EHP a z 20 % státním rozpočtem České republiky.
Vláda vzala informaci na vědomí.