Doležalova černá groteska přináší nejen nový pohled na komedii dell’arte, ale i na fungování jednotlivce v době společenské krize. 

Postava legendárního darebáka Harlekýna již po tisící vplouvá do zaběhnutého soukolí eskapád, lazzi a soubojů dobra se zlem. Jak si ovšem poradí se svou vlastní rolí, když do poklidného městečka Piacenzy přichází cizí prvek v podobě moru?

Text hry začal vznikat ke konci roku 2020, tedy v době, kdy si Česká republika procházela jedním z nejtvrdších období koronavirové krize. Radikální změna vnímání společnosti nutí autora se ptát, jestli je možné nalézt své místo ve světě, jemuž přestáváme rozumět? Sám Doležal o své inspirací říká: „První, co jsem uviděl, byl člověk oslavující život ve světě, který právě zanikl. Veselí se, oslavuje, tančí a pije, ale nevidí, že tančí na hrobech svých přátel.”
Jelikož psal Harlekýna cíleně pro své spolužáky, dostávají se do hry také témata dospívání či přebírání zodpovědnosti za svůj život. V průběhu zkoušek se podoba textu neustále vyvíjela, díky čemuž inscenace nabývá na autentické spontánnosti.

S proměnou vnímání komedie dell’arte úzce souvisí i vizuální podoba inscenace, pod níž je podepsán scénograf Martin Šimek. Ten se na vzniku Harlekýna podílel od samého začátku. Ke své výpravě uvedl: „Romantická vize italského náměstí z klasické komedie dell´arte se k Josefově hře nehodila. Proto jsem zvolil desakralizovanou verzi náměstí za supermarketem. Avšak i toto náměstí se promění v něco neznámého. Tudy jsme směřovali i celou uměleckou vizi (scéna, kostým, grafika a propagace).”

Harlekýn je mrtvý není jen oslavou inspirativní tradice italské lidové komedie, ale je do značné míry i její revizí. Znovuoživením dnes již méně frekventovaného žánru Doležal usiluje o odkrytí hravosti a poetičnosti každodenního bytí. Podobně i scénograf Martin Šimek nepojímá svět tohoto žánru jako historický relikt, nýbrž ho zasazuje do míst, která jsou dnešnímu divákovi důvěrně známá. I přes poněkud cynický náhled na smrt, lásku, přátelství a společenskou hierarchii nachází autor v rozpadajícím se světě jistoty, které člověku navracejí jeho lidskost.
O HERECKÉM SOUBORU

Současný absolventský ročník studentů katedry činoherního divadla v DISKU oficiálně uvádí hru Harlekýn je mrtvý jako svou závěrečnou absolventskou inscenaci. Mimo školní tvorbu založila část ročníku v roce 2020 kočovnou divadelní družinu Ductus deferens, pod jejíž hlavičkou vznikly inscenace Ductus Deferens² nebo R + J: Cestopissing. Na inscenacích spolupracují se spolužáky napříč obory DAMU, vystupují ve Švandově divadle a v rámci festivalů.  V rámci DISKu představili mimo jiné také autorský projekt Instalace izolace.

INFORMACE O INSCENACI

Autor a režie: Josef Doležal
Dramaturgie: Kryštof Krejčí
Scéna a kostýmy: Martin Šimek
Asistentky scénografie: Ema Dulíková, Štěpánka Vaškevič
Hudba: Martin Šimek
Vedoucí produkce: Jakob Schubert
Produkce: Karolína Hanzlová, Lucie Karbanová

HRAJÍ STUDENTI 4. ROČNÍKU KATEDRY ČINOHERNÍHO DIVADLA

Tomáš Čapek, Barbora Váchová, Jan Staněk, Marek Frňka, Barbora Vágnerová, Martin Bednár, Sára Rychlíková, Petr Matyáš Cibulka, Romana Widenková, Nikola Heinzlová,
PEDAGOGICKÉ VEDENÍ ROČNÍKU
MgA. Martin Františák, Ph.D., prof. MgA. Jan Vedral, Ph.D., doc. Mgr. Tomáš Pavelka, MgA. Martina Preissová, MgA. Zdeňka Sajfertová, doc. MgA. Martin Pacek, MgA. Martin Černý, MgA. Tereza Sochová, MgA. Michal Syrový, Mgr. Daniel Hrbek, Ph.D.

veřejná generální zkouška: 7. 2. 2022 v 19:30
premiéra: 8. 2. 2022 v 19:30
reprízy: 16. 2., 7. a 15. 3. 2022

Vstupenky jsou k dostání buď online na www.divadlodisk.cz nebo v pokladně divadla (ve všední dny od 17:00 do 19:30 a o víkendu vždy hodinu před představením).
Základní vstupné stojí 160 Kč, zvýhodněné vstupné 100 Kč (pro studenty, seniory a ZTP).