Poté, co v 70. a 80. letech 20. století došlo na severu Čech k rozvoji těžebního průmyslu a následné imise způsobily na obrovských plochách náhorního plata Krušných hor rozpad lesů, zejména smrkových, byla oseta velká část těchto holých ploch břízou. Vzniklo také bylinné patro s bohatým zastoupením brusnicových rostlin. Tento biotop zcela vyhovoval tetřívkovi obecnému, a tak bylo tehdy na tisíci hektarech lesa zaznamenáno až několik set kusů tetřívka. „Šlo o nejsilnější populační stav tetřívků v severočeských lesích,“ řekl ředitel krajského ředitelství v Teplicích Zdeněk Růžek. V roce 1996 se však březové porosty masivně rozpadly a tetřívků začalo ubývat. „V horách bylo použito osivo břízy z nižších vegetačních stupňů. V této nadmořské výšce březové porosty nevydržely tehdejší tuhou zimu a chladné jaro, takže promrzly a odumřely,“ vysvětlil lesní správce z Litvínova Pavel Rus. Tetřívci tedy ztratili svůj přirozený biotop, navíc je hubili predátoři, lišky, jezevci a černá zvěř. „V posledních letech negativně působí i velmi početné stavy krkavce velkého. Tetřívkům neprospívá ani velký turistický ruch a potýkáme se také s pytláctvím,“ pokračoval Pavel Rus. Pro tetřívka je však nejdůležitější vhodný biotop a stanoviště s dostatečnou potravní nabídkou. Proto začali lesníci ze státního podniku v roce 2004 tetřívka přikrmovat a v letech 2012 až 2015 pro něj vytvořili na deseti hektarech lesa planiny, lokality s odlišným lesnickým hospodařením, nová tokaniště. Projekt podpořený Ministerstvem životního prostředí přišel na milion korun. „Vysadili jsme brusnicové keře, olši zelenou a břízu pýřitou, často v keříčkové formě, které slouží tetřívkovi jako úkryt. Jehnědami obou dřevin se například živí,“ pokračoval lesní správce Pavel Rus. Lokality lesníci vytipovali podle historických tokanišť. Roční náklady na úpravu těchto biotopů dosahují přibližně sto tisíc korun. „Náhorní plato Krušných hor je tak zvanou Evropsky významnou lokalitou. Východní Krušné hory jsou navíc „Ptačí oblastí“ specifickou pro ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Jedním z nich je i tetřívek obecný. Také proto připravujeme na dalších 30 hektarech nový projekt, tentokrát za osm milionů korun. S realizací počítáme v letech 2017 až 2020,“ zmínil výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický. Lesy ČR vrací tetřívka do přírody také v Jizerských horách. Na náhorní plošině tam v letech 2014 a 2015 odlesnili 42 hektarů a rozvolnili dalších 47 hektarů lesa. Vzniklo tak dvanáct tetřívčích center s tůňkami a koridory, které soustavu drobných a vzájemně navazujících horských bezlesí propojují.

Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,2 miliony hektarů lesního majetku, tedy šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR. Pečuje o více než 39 tisíc kilometrů vodních toků, tedy přibližně o třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR.

Lesy ČR jsou držiteli osvědčení v systému PEFC, a to na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.