Argumenty vysvětlující, proč zveřejnění testů prvního kola přijímacích zkoušek není v rozporu s předpisy, a je naopak ve veřejném zájmu:

• Zveřejnění testů před druhým kolem neumožní zvýhodnění těch, kteří by k testům získali přístup neoficiální cestou.
• Podobně postupuje Cermat v případě testů společné části státní maturity. Tedy zveřejní zadání ihned poté, co žáci testy vyplní. Argument, že by měly by být testy utajovány do podzimního kola maturit, aby nebyl někdo zvýhodněn, by zněl nesmyslně. V případě jednotných přijímaček ho ale Cermat používá.
• Autorský zákon vylučuje test z ochrany, neboť jde o úřední dílo, které je nástrojem důležité životní zkoušky (§ 3 písm. a). Tu skládají desetitisíce nezletilých dětí, jejichž zákonní zástupci mají právo okamžitě po skončení zkoušky vědět, jak vypadala. Mj. kvůli tomu, aby mohli podniknout potřebné kroky. Proto také jiný právní předpis ukončuje utajení testu okamžikem, kdy učitelé rozdají testové sešity uchazečům.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Přijímací test z češtiny podporuje ve školách postupy poškozující právě ty žáky, kteří pomoc školy potřebují nejvíc. Není to zdaleka jen můj názor. Zjevným veřejným zájmem proto je, aby se o správnosti pojetí testu diskutovalo v době, kdy to veřejnost nejvíce zajímá. Není samozřejmě žádoucí, aby Cermat mohl takovou diskusi znemožnit například tím, že zveřejnění testu o měsíc odloží.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Do jisté míry nečekaný spor okolo zveřejnění testových zadání jednotných přijímaček zvýraznil, jak je pro veřejnou debatu důležité, aby ze všech zkoušek včetně těch přijímacích byla dostupná zadání i anonymizovaná data. Proto od příštího týdne odstartujeme seriál pracovně nazvaný Co říkají maturitní data. V něm na základě dat získaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlíme, co všechno se o zkoušce samotné, možnostech jejího zlepšení a úrovni žáků lze z takových dat dozvědět.“