Případ první – omezení platnosti ceníku: Zákazník uzavře smlouvu na dobu určitou, přičemž má za to, že si sjednal cenu fixní na celou dobu platnosti smlouvy. Cena je ale dohodnutá pouze na část doby platnosti smlouvy, například do konce prvního roku. Poté se má změnit podle aktuálního ceníku dodavatele zveřejněného na jeho webových stránkách.

„Příslušní dodavatelé argumentují tím, že se nejedná o jednostranné zvýšení ceny, ale o zvýšení předem dohodnuté, a nemusí proto spotřebitelům změnu oznámit podle energetického zákona. Tedy minimálně třicet dní předem, s možností výpovědi smlouvy ze strany zákazníka,“ vysvětluje Ladislav Havel, člen Rady ERÚ. „To by ale platilo pouze tehdy, pokud by už při uzavírání smlouvy byla sjednána konkrétní částka, na kterou se od určitého okamžiku cena zvýší. Jestliže tomu tak není, jedná se pouze o trik dodavatele! Smluvní ujednání opravňující dodavatele cenu libovolně měnit je podle občanského zákoníku zakázané,“ zdůrazňuje Ladislav Havel.

ERÚ radí: Především buďte už při uzavírání smlouvy obezřetní a zjistěte si, zda prezentovaná nabídka představuje fixní cenu pro celou dobu smlouvy, či nikoliv. Jestliže jste se už dostali do popsané situace, namítejte dodavateli, že změna ceny je neúčinná, pokud vám ji řádně neoznámil a nedal vám možnost smlouvu vypovědět.

Případ druhý – zvýšení ceny při automatické prolongaci smlouvy: Zákazník uzavře smlouvu na dobu určitou s následujícím ujednáním: Pokud on sám před uplynutím smlouvy neoznámí, že požaduje její skončení, prodlužuje se doba trvání závazku na další období i bez jeho výslovného souhlasu (tzv. automatická prolongace). Následně se bude cena za dodávku řídit podmínkami, které dodavatel před prolongací pouze uveřejní na svých webových stránkách, aniž by tyto podmínky adresně zákazníkovi oznámil.

„Novou cenu, podle níž se spotřebitel může rozhodnout o prolongaci, lze opravdu zveřejnit na webových stránkách dodavatele, pokud se na tom obě strany smluvně dohodnou. Zákazník ale na ni musí být upozorněn konkrétním způsobem, například označením konkrétního ceníku. Nestačí jen obecný, nejednoznačný odkaz,“ říká členka Rady ERÚ Markéta Zemanová. Cena musí být navíc uveřejněná s dostatečným časovým předstihem před uplynutím termínu k vyjádření o (ne)pokračování ve smluvním závazku – podle názoru ERÚ je to minimálně dvacet dní.

„Smlouva s automatickou prolongací není sama o sobě zakázaná, ani nijak závadná. Je ale potřeba, aby si zákazník pamatoval termín, kdy se prodlužuje, a v případě nezájmu o další spolupráci ji vypověděl. Připomenout mu to může i vyúčtování, v němž dodavatelé musí, díky novelizaci vyhlášky ERÚ, od loňska uvádět mimo jiné termín konce smlouvy,“ nabádá Markéta Zemanová.

ERÚ radí:

1. Jestliže dodavatel zveřejnil cenu účinnou po prolongaci dostatečně konkrétně a s dostatečným předstihem a vy s prolongací za těchto podmínek nesouhlasíte, můžete smlouvu vypovědět do 20. dne před prolongací (vzor výpovědi podle § 11c odst. 1 naleznete ZDE), anebo prolongaci zabránit způsobem uvedeným ve smlouvě.

2. Pokud dodavatel cenu s dostatečným předstihem nezveřejnil, nebo na ni neodkázal dostatečně konkrétně, je namístě aplikovat § 11a energetického zákona. Tedy, pokud uplynula lhůta pro výpověď smlouvy, namítejte neúčinnost zvýšení ceny, jelikož vám nebylo řádně oznámeno.