Které výbory jsou zapojeny

Daňovou politiku má v Parlamentu na starosti výbor pro hospodářské a měnové záležitosti. Ten vypracovává stanoviska k legislativním návrhům Komise v oblasti daní. Vedle něj byly zřízeny dva dočasné vyšetřovací výbory:  za prvé výbor TAXE a jeho nástupce TAXE2 vyšetřovaly v několika členských státech daňové dohody ve spojitosti s causou Lux Leaks. Jde o to, že na základě písemně vyhlášených rozhodnutí daňových úřadů stanovujících jak budou vypočítávat daně a jaké daňové předpisy k tomu použijí, si některé nadnárodní firmy vyjednávaly příznivější daňová pravidla a dostávaly tak preferenční podmínky. 

Výbor TAXE ukončil svoje šetření v listopadu minulého roku, když vydal zprávu s doporučeními pro spravedlivější a transparentnější systém zdaňováni v EU. Cílem je, aby prostřednictvím agresivní daňové politiky neměly některé státy EU takové výhody, které jdou proti pravidlům EU. Štafetu převzal výbor TAXE2, jehož mandát se týká daňových úniků velkých nadnárodních firem a trvá do července 2016. 

Druhý vyšetřovací výbor by měl být vytvořen, až jeho mandát potvrdí příští plénum Parlamentu. Bude se zabývat skandálem Panama Papers, kdy unikly informace z právní firmy, která tisícům klientů zakládala anonymní firmy v daňových rájích.

Dosavadní výstupy 

V prosinci 2015 přijal Parlament doporučení hospodářské výboru jak bojovat proti agresivnímu plánování firemních daní a daňovým únikům. Na stanovisku výboru pracoval jako zpravodaj také český poslanec Luděk Niedermayer. Hospodářský výbor zohlednil výsledky šetření výboru TAXE a specifikoval právní kroky, které by měla přijmout EU i členské státy. Parlament navíc vyzval Evropskou komisi, aby navrhla legislativu, která by velkým nadnárodním firmám ukládala povinnost zveřejnovat, z čeho mají zisk v jednotlivých zemích EU a jaké tam odvádějí daně. Tyto informace by měly být k dispozici daňovým správám a ty by podle nich mohly odhalit umělé přesouvání zisku a tím vyhýbání daňovým povinnostem. Poslanci zároveň požadují jasnou celoevropskou definici daňových rájů. Na obou návrzích v současnosti Komise již pracuje. 

V květnu 2015 přijali poslanci přísnější pravidla proti praní špinavých peněz. V pořadí už čtvrtá směrnice v této oblasti ukládá členským státům povinnost  vést registry informací o majitelích společností a dalších právnických osobách. Členské státy by měly tuto směrnici implementovat do svého práva do konce června 2017. Causa Panama Papers každopádně potvrdila, že nová pravidla jsou potřeba. 

Parlament byl také na konci roku 2015 konzultován poté, co Rada přijala směrnici o automatické výměně informací ve věci daňových rozhodnutí. Poslanci ji ovšem označili za promeškanou příležitost, protože se vztahuje pouze na přeshraniční daňová rozhodnutí a netýká se vnitrostátních dohod mezi firmami a daňovými úřady. Poslanci nebyli spokojeni ani s tím, že Komise má v tomto případě jen omezeny přístup k informacím od členských států. 

Co se připravuje

Parlament v rámci konzultačního postupu připravuje své stanovisko k návrhu opatření proti umělému snižování daňových základů a přesouvání zisků. Návrh je reakcí na akční plán OECD známý pod zkratkou anti-BEPS (base erosion and profit shifting). Směrnice EU by měla uzavřít cesty, kterými firmy převádějí zisky ze zemí s vyššími daněmi do těch, kde jsou daně nižší nebo žádné. Přístup EU je postaven na šesti klíčových opatřeních, která by měla uplatňovat všechny členské státy. 

Vedle toho by měl Parlament na příštím plénu také dát stanovisko k návrhům, aby si daňové úřady vyměňovaly informace o daňových odvodech firem s globálními příjmy nad 750 milionů eur. Hospodářský výbor požaduje, aby měla Komise k těmto informacím přístup.