Rostoucí trend je podle Šámala patrný hlavně u ležáků, tedy jedenácti a dvanáctistupňových piv, které nás proslavily po světě. Jejich spotřeba v červenci meziročně vzrostla o 8,5 procenta.
Pokud jde o export, který rovněž roste, jednodušší by bylo vyjmenovat země, kam se české pivo nevyváží, říká Šámal v rozhovoru. „Z celkových zhruba dvou stovek existujících států jich české pivo zatím nenakupuje asi 60,“ upřesňuje. Do této skupiny samozřejmě patří muslimské země, i když i ty projevují zájem alespoň o nealkoholická piva nebo sladové nápoje.
Nejvíc české pivo chutná Slovákům, Němcům a Polákům. Mimo EU se v posledních letech výrazně zvyšuje export do Ruska. Ze zemí, které se z hlediska exportu dají považovat za exotické, nejvíce rostou Jižní Korea nebo Vietnam. Jen v roce 2018 přibylo sedm nových exportních destinací, mezi nimi i Antarktida. „Je to zásluha českých výzkumníků, kteří české pivo vyvezli na nejchladnější kontinent a příležitostně jím hostili zahraniční kolegy,“ vysvětluje František Šámal.
Pivovarnictví a sladovnictví označuje za řemesla, která vyžadují umět se ve správnou chvíli správně rozhodnout. „Pivo pořád chce svůj čas. Krok po kroku čekáte, jestli se všechno povedlo, když ne, musíte si s tím poradit,“ připomíná předseda. To je také jeden z důvodů, proč se Český svaz pivovarů a sladoven připojil i k projektu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Fandíme řemeslu.
Celý rozhovor s Františkem Šámalem si můžete přečíst zde.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: komerční tisková zpráva