Ta patří mezi profesní spolky, které se zapojily do projektu Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky „Fandíme řemeslu“ na podporu tuzemských cechů, řemeslníků a tradičních profesí.

„O odbyt přišlo Polsko, které je největším producentem v Unii. A polští farmáři potřebovali rychle najít nová odbytiště,“ vysvětluje Ludvík v rozhovoru. Podle něj za to může charakter výroby, který je dán trvalými kulturami: „Když pěstujete zeleninu, a najednou pro ni nemáte odbyt, tak příští rok zasadíte něco jiného.“

Ale pětiletý sad, který právě začal pořádně rodit, jen tak zlikvidovat nemůžete. „Polákům se to podařilo drastickým snížením cen, na které slyší obchodní řetězce. Nutno dodat, že s masivní podporou polského státu,“ říká předseda Ovocnářské unie.

Zatímco u nás živí zemědělství zhruba sto tisíc lidí, v Polsku čtyři miliony. „Ty vláda nemůže nikdy nechat padnout, velí jí to pud sebezáchovy. Takže nejmenší farmáři jsou zcela osvobozeni od daní, nad určitou hranici obratu platí dvě procenta! K tomu minimální zdravotní a sociální pojištění… a také značná benevolence kontrolních orgánů například při používání pesticidů,“ dodává Martin Ludvík.

Celý rozhovor s Martinem Ludvíkem si můžete přečíst ZDE.