Narodila se v Brně, ale velkou část svého dospělého života strávila v Londýně. Letos se poprvé zúčastní Mistrovství světa v triatlonu ve své věkové kategorii a svým sportovním bojem se rozhodla podpořit výzkum Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. „Tyto nemoci mi bohužel nejsou cizí,” popisuje závodnice Iva svůj důvod, proč se rozhodla svým závodem přispět právě na léčbu a výzkum neurodegenerativních chorob.
„Můj dědeček trpěl Alzheimerovou chorobou a moje babička v současnosti bojuje s Parkinsonovou nemocí. Sledovat jejich boj je jednou z nejtěžších zkušeností mého života. Vidět, jak dědeček ztrácel paměť až do bodu, kdy mě už někdy nepoznával, bylo devastující. Muž, který měl nespočet příběhů k vyprávění, si najednou nedokázal vzpomenout na mé jméno nebo na naše společné vzpomínky. Měla jsem pocit, že ho ztrácím kousek po kousku,” vypráví Iva.
„Příprava na mistrovství pro mě není jen o fyzickém výkonu, je to neustálá připomínka toho, jak je aktivní životní styl nezbytný nejen pro zdraví těla, ale i našeho mozku,“ říká Iva Horčicová. „Ačkoli se hodně mluví o přínosech pohybu například pro kardiovaskulární choroby, to, že jde o způsob, jak snížit riziko neurodegenerativních onemocnění nebo oddálit jejich nástup, se ví už méně,“ doplňuje.
Výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění a následná léčba před sebou mají ale ještě dlouhou cestu. Účinný lék neexistuje a jejich prevalence v populaci se neustále zvyšuje. V současnosti neurodegenerativní choroby, mezi které řadíme třeba Alzheimera nebo právě Parkinsona, postihují v zemích 1. světa, tedy i v České republice, přibližně 10 % obyvatel nad 65 let. Odhady ukazují, že za 10 let by mohlo jít až o 15 %. „Nám mladým možná připadá, že nám nemůže nic být vzdálenější, než choroby jako jsou Alzheimer nebo Parkinson. Jenže opak je pravdou, stále více mých přátel se setkává s těmito nemoci ve svých rodinách,“ říká Iva.
Čeští výzkumníci nejen v rámci institutu Neur-IN se každým rokem přibližují lepší a rychlejší diagnostice neurodegenerativních chorob, léčit Alzheimera nebo Parkinsona ale ještě nedokážeme.
„Jakmile nemoc jednou začne mozkové buňky ničit, zvrátit to neumíme,” říká neurovědec Luboš Brabenec. „Naše experimentální metoda ale pomáhá zasáhnout hlubší struktury mozku a pomáhá nemocným s pracovní pamětí, která je klíčová pro každodenní orientaci v okolním prostředí. Je to příslib, že se pacienti budou moci znovu zapojit do běžného života,” dodává.
Výzkumníci v Brně využívají účinky temporální interferenční stimulace (TIS), neinvazivní techniky, kterou lze cílit na hloubkové mozkové struktury. Dosaženo je toho použitím dvou párů elektrod upevněných na hlavě, které vytvářejí vysokofrekvenční elektrické pole. Tato pole nemají sama o sobě efekt, když se ale protnou v určené oblasti našeho mozku, vytvářejí interferenční schéma, které stimuluje aktivaci neuronů.
Zařízení TIS, na které Iva vybírá prostředky, bude důležité nejen kvůli účinkům experimentální terapie, ale především pro vědce a pro jejich výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění. Ten je nesmírně důležitý, protože tato onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, postihují miliony lidí po celém světě. V České republice je podle posledních dat kolem 150 000 pacientů. S rostoucí délkou života populace se očekává, že počet těchto případů bude v budoucnu ještě narůstat. Včasná a spolehlivá diagnostika je klíčová pro efektivní léčbu, která může zpomalit nebo zastavit progresi nemoci.
Sbírka běží od 17. 9. do 17. 10. Ivě pak budeme společně držet palce na mistrovství světa 17. října 2024. Své příspěvky je možné posílat přes platformu Go Get Donate. Veškerý výtěžek bude odevzdán Národnímu institutu pro neurologický výzkum.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
