FNUSA: Brněnské mezinárodní centrum se rozrostlo o pět výzkumných týmů. Zaměří se na výzkum buněk a srdce

27.02.2018 8:10 | Zprávy

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) rozšířilo své vědecké portfolio o pět nových výzkumných týmů. Dva z nich se v rámci základního výzkumu zaměří na zkoumání buněk, tři zbylé na kardiologický výzkum - na diagnostiku srdečních onemocnění pomocí nejnovějších zobrazovacích technik, na samotný výzkum nových zobrazovacích metod a také na zkoumání tzv. kriticky nemocných pacientů.

FNUSA: Brněnské mezinárodní centrum se rozrostlo o pět výzkumných týmů. Zaměří se na výzkum buněk a srdce
Foto: FNUSA
Popisek: FNUSA

Brněnské mezinárodní centrum, které doposud tvořilo 25 výzkumných týmů zaměřujících se na výzkum srdce a mozku, se s letošním rokem rozrůstá. FNUSA-ICRC se tak rozšíří o celkem 5 výzkumných týmů. „To je důkazem, že se výzkum ve FNUSA-ICRC posouvá správným směrem kupředu. Tím, že se výzkumné týmy rozšiřují a více specializují, dochází i k jejich profesionalizaci,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík.

V oblasti kardiologického výzkumu vznikly dvě nové vědecké skupiny. Tým Kardiovaskulární magnetická rezonance pod vedením MUDr. Romana Panovského, se bude zaměřovat na časnou neinvazivní diagnostiku srdečních onemocnění s využitím nejnovějších zobrazovacích technik. Skupina Nukleární kardiologie v čele s MUDr. Vladimírem Kinclem se zaměří na výzkum nových možností zobrazovacích metod v kardiologii, zejména v souvislosti s ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním. Cílem týmu Výzkum intenzivní péče vedeného MUDr. Martinem Helánem bude studium mechanismů vzniku, vývoje a prognózy kritického onemocnění, tedy života ohrožujících stavů, které vyžadují intenzivní péči.

Kromě nových výzkumných týmů zabývajících se výzkumem srdce, vznikly i nové vědecké skupiny, které se zaměří na základní výzkum. Původní tým s názvem Kmenové buňky a buněčná signalizace se rozdělil do dvou nezávislých týmů. Jedná se o skupinu Buněčná signalizace, kterou povede Pavel Krejčí a tým Kmenové buňky a Modely chorob pod vedením Vladimíra Rotrekla. „Tyto týmy se budou v pilíři základního výzkumu zaměřovat na výzkum málo známých tyrosin kinázových receptorů, tedy skupiny receptorů nacházejících se na vnějším povrchu membrán buněk a dále na výzkum lidských kmenových buněk, jejich diferenciace na srdeční buňky a možnosti, jak s jejich pomocí modelovat choroby srdce na buněčné úrovni. Tím lze odhalit mechanismy vedoucí k srdečnímu selhání,“ upřesnil šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře na kardiovaskulární nemoci, zejména srdeční infarkty a mrtvice, každoročně zhruba 17 milionů lidí. V České republice pak zemře ročně na onemocnění srdce a cév 51 000 lidí. „Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění představují v Evropě nejčastější příčinu úmrtí, je nezbytné, aby se výzkum ubíral právě tímto směrem,“ upřesnil Martin Pavlík.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Medailonky vedoucích výzkumníků nových týmů:

Mgr. Vladimír Rotrekl, Ph. D. vystudoval obor Biochemie na Masarykově univerzitě v Brně. V rámci doktorského studia studoval enzym zapojený do uvolňování rostlinných hormonů na Ústavu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu. Od roku 2001 do roku 2007 působil nejdříve jako postdok, posléze jako výzkumník a instruktor na Texaské Univerzitě v San Antoniu ve Spojených státech. Zde se věnoval opravným mechanizmům DNA a jejich roli ve vývoji rakoviny a ve snižování kvality zárodečných buněk starších otců. Od roku 2007 se věnuje na Biologickém ústavu Lékařské fakulty MU výzkumu lidských pluripotentních kmenových buněk a jejich využití v regenerativní medicíně. Od roku 2012 působí jako výzkumník v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu, kde se v roce 2016 stal vedoucím výzkumné skupiny Kmenových buněk a modelů chorob (Stem Cells and Disease Modeling). Jeho skupina se věnuje využití kmenových buněk odvozených z pacientů s chorobami srdce k vytváření buněčných modelů srdce a s jejich pomocí odhaluje mechanizmy vedoucí k srdečnímu selhání.

Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. vystudoval obor Fyziologie živočichů na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorský titul pak získal v roce 2000 na brněnské Mendelově univerzitě. Během postdoktorálního studia strávil několik let v Los Angeles v USA a v Toulouse ve Francii. V letech 2004-2013 působil jako vědec v americkém Cedars-Sinai Medical Center a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Od roku 2013 vede laboratoř buněčné biologie na Lékařské fakultě MU, a současně působí jako výzkumník v FNUSA-ICRC. Tým Buněčné signalizace (Cell Signaling), který Dr. Krejčí ve FNUSA-ICRC vede, se zaměřuje na výzkum funkce lidských receptorových tyrozinových kináz (RTK) především v oblasti regulace růstu kosti. Tým se také zabývá vývojem a testováním nových léků pro potlačení patologické funkce RTK.

Doc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal doktorský titul a také titul docenta. Od roku 1994 pracuje jako lékař na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, od roku 1998 rovněž učí na Lékařské fakultě MU v Brně. V Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) pracuje jako výzkumný pracovník od roku 2011, v současné době vede výzkumný tým s názvem Kardiovaskulární magnetická rezonance (Cardiovascular Magnetic Resonance). V rámci výzkumu se zaměřuje na nové zobrazovací techniky a protokoly k diagnostice časných stádií srdečního postižení.

MUDr. Martin Helán, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal také doktorský titul. Od roku 2009 působí na Anesteziologicko-resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V letech 2011 až 2013 strávil dohromady 16 měsíců v laboratoři plicní buněčné biologie na nejprestižnější klinice na světě - Mayo Clinic, se kterou dodnes spolupracuje na výzkumu týkajícím se plicní hypertenze. Od roku 2013 pracuje jako výzkumný pracovník FNUSA-ICRC. Od letošního roku vede nový výzkumný tým s názvem Výzkum intenzivní péče (Intensive Care Research), který se zaměří na klinický výzkum mechanismů vzniku, progrese a prognózy kriticky nemocných pacientů.

MUDr. Vladimír Kincl, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde rovněž získal doktorský titul. Od roku 2003 pracuje jako kardiolog ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, od roku 2004 působí jako výzkumník a lektor na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2012 působí jako senior výzkumný pracovník v Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), kde od letošního roku vede výzkumný tým s názvem Nukleární kardiologie (Nuclear cardiology and cardiac CT). V rámci výzkumu se zaměří na vývoj nových možností zobrazení srdce a jejich využití pro kvalitnější diagnostiku kardiovaskulárních onemocnění, která přispěje k zlepšení terapie těchto pacientů.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Budoucnost

Dobrý den, reaguji na váš dotaz ve vašem článku, kde se ptáte, jak vidíme naši budoucnost. Upřímně, já moc růžově ne. Zajímalo by mě, co proto, aby byla růžová navrhujete ta vaše strana? Upřímně moc nevím, co jste vůbec zač. Jen vím, že jste proti green dealu a migraci. Děkuji Zamlíková

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zoo Ostrava: Botanické zajímavosti zoo - Ovoce andělů

16:14 Zoo Ostrava: Botanické zajímavosti zoo - Ovoce andělů

Letos naposled mohou návštěvníci ostravské zoologické zahrady nahlédnout do pěstebních skleníků, a t…