Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně zemře na onemocnění srdce a cév 17,9 milionů lidí, V České republice zemře více než 50 tisíc lidí, nejčastěji na akutní srdeční infarkt či mozkovou mrtvici. Chovatelé psů jsou zdravější, protože je musí venčit Na průřezové studii, které se zúčastnilo 1769 náhodně vybraných lidí ve věku od 25 do 64 let, se podíleli spolu s odborníky z FNUSA-ICRC také vědci z prestižní americké nemocnice Mayo Clinic a z univerzity v italské Katánii. Ze studie vyplývá, že venčení zvířat obecně snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Zdravotně nejlépe pak na tom jsou majitelé psů více než ti, kteří chovají jiné domácí mazlíčky.

„Srovnávali jsme rizikové faktory kardiovaskulárních chorob a takzvané metriky kardiovaskulárního zdraví, jako je například BMI, zdravá strava, úroveň fyzické aktivity, kouření, krevní tlak, glukóza či cholesterol, mezi majiteli psů, majiteli ostatních domácích mazlíčků, a lidí, kteří nemají žádné zvíře,“ uvedl Manlio Vinciguera, vedoucí výzkumného týmu FNUSA-ICRC Kardiovize Brno 2030, který se na výzkumu podílel.

Domácí mazlíčky vlastní téměř každý druhý

Podle studie vlastní nějaké domácí zvíře více než 40 % respondentů, přičemž většina z nich (57,5 %) vlastní psa, zbytek pak jiné domácí zvíře. „V porovnání s lidmi, kteří psa nevlastní, byli majitelé domácích zvířat spíše ženy, s nižším vzděláním, spíše kuřačky vykonávající více fyzické aktivity. Vzhledem k metrice kardiovaskulárního zdraví, častěji také vykazovaly fyzickou aktivitu na střední či ideální úrovni, a kouření na nízké úrovni,“ popsal výsledky studie Manlio Vinciguera s tím, že majitelé psů navíc vykazovali vyšší skóre kardiovaskulárního zdraví ve srovnání s ostatními majiteli zvířat, nebo s lidmi, kteří domácích zvíře nevlastní vůbec. Majitelé psů častěji dosáhli doporučené úrovně fyzické aktivity a stravování.

„Potřeba pohybu je zdůrazňovaná jako prevence různých civilizačních onemocnění, ať již prevence cukrovky, obezity, vysokého krevního tlaku nebo také duševního zdraví. Studie našeho týmu opět dokazují, že je fyzická aktivita je opravdu důležitá,“ doplnil Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kardiovize Brno 2030 je medicínský výzkumný program Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), který si klade za cíl identifikovat rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění v dospělé populaci města Brna a postupným zvyšováním povědomí o rizikových faktorech životního stylu a posunem ve smýšlení i chování obyvatel jihomoravské metropole dosáhnout toho, aby se v Brně snížila nemocnost a úmrtnost na choroby srdce a cév.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 450 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny, Koreje a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, švédským Karolinska Institutet nebo oxfordskou univerzitou ve Velké Británii.