Jsme přesvědčeni, že tímto článkem se Jiří Mánek dopustil trestného činu pomluvy či křivého obvinění, a proto aktuálně připravujeme veškeré podklady pro orgány činné v trestním řízení, které jim předáme nejpozději v příštím týdnu.
Jiří Mánek ve svém článku bez jakýchkoli důkazů přímo obviňuje zaměstnance Správy NP Šumava z porušování zákonných pravidel lovu - citujeme z části textu pod jím publikovanou fotografií: „Laň, která byla dne 29. 4. 2021 postřelená (přestřelený běh) v NP Šumava pracovníkem Správy NP, nebyla po postřelení dohledána. Odkulhala do sousední honitby, kde byla dne 4. 5. 2021 dostřelena. Podle chrupu byla starší než dva roky a nosila v sobě plně vyvinuté mládě.“
Autor textu svá tvrzení, kromě zveřejněné a neautorizované fotografie, ze které ani není možné dovodit, že se jedná o postřelené zvíře, nedokládá žádnými důkazy.
Žádný zaměstnanec Správy NP Šumava se však takového činu, který Jiří Mánek uvádí, nedopustil. Správa NP Šumava kontroluje ulovenou zvěř v průběhu celého roku mj. prostřednictvím mysliveckých hospodářů. Na základě informací z blogu Jiřího Mánka vedení Správy NP Šumava prověřilo, zda skutečně nemohlo dojít k údajné střelbě na laň starší dvou let, která byla na snímku dle tvrzení autora textu vyfotografovaná a údajně pocházela z honitby Správy NPŠ. Zaměstnanci Správy NP Šumava však takový čin rezolutně odmítli.
Správa NP Šumava také ve své tiskové zprávě, ze dne 19. 8. 2021, ve které se poprvé ohradila proti tvrzení bývalého, ministrem Richardem Brabcem odvolaného, ředitele parku, uvedla, že předmětná březí laň byla dostřelena v sousední honitbě městských lesů Kašperské Hory. Jednatelka Kašperskohorských městských lesů paní Hana Naušová se proti této informaci ohradila, neboť ani ona a ani její pracovníci nedisponují informacemi o dostřelené březí lani a navíc by podle paní Naušové pracovníci Kašperšskohorských městských lesů takovou věc bezprostředně hlásili Policii ČR. Za nepřesnost se omlouváme a vyzýváme Jiřího Mánka, aby zveřejnil informaci, ve které honitbě byla březí laň dostřelena, aby tak nebyli poškozováni pracovníci ostatních honiteb a tuto informaci ať současně poskytne Policii ČR.
Správa NP Šumava znovu zdůrazňuje, že její zaměstnanci při lovu spárkaté zvěře neporušují platné zákony ani vyhlášky. Podle těch je možné lovit jelení zvěř do dvou let věku celoročně, starší zvěř samčí od 1. 7. do 31. 1. a samičí od 1. 8. do 31.1.
Základním kamenem správného lovu v honitbách NP Šumava je erudice personálu, který vykonává právo myslivosti (mj. mysliveckých hospodářů a lovců), přísná evidence a kontrola. U každého uloveného kusu se ověřuje druh, pohlaví, věk (podle velikosti, tělesné konstituce, tvaru těla, vývoje chrupu a jeho opotřebení, případně u samců orientačně podle paroží). To se následně zaznamenává mj. na lístek o původu zvěře.
Součástí evidence každého uloveného kusu je např. druh zvěře, pohlaví, věk, doba ulovení (datum a čas), místo ulovení, jméno lovce, číslo plomby, (každý lovec disponuje plombami a každý ulovený kus podle zákona bezprostředně po ulovení plombou označí). Vše se průběžně kontroluje až do doby prodeje zvěřiny.
Informace se ukládají také do elektronické databáze, ve které se v případě jelení zvěře uvádí následující evidenční označení:
- Kolouch – zvěř do 12 měsíců stáří
- Jelen špičák – samec do 24 měsíců stáří
- Laň – samice
(přičemž toto evidenční označení se vztahuje i na zvěř starší 12 měsíců!).
Je tak zřejmé, že tvrzení Jiřího Mánka je postaveno na několika neautorizovaných fotografiích, informacích, které mohou být i smyšlené a na jeho manipulaci s interními záznamy Správy NP Šumava, které zcela mylně a zřejmě i účelově interpretoval.
Správa NP Šumava redukuje početnost jelení zvěře po celou dobu své existence. Důvodem je ochrana lesních porostů, protože jelení zvěř ve vyšších počtech způsobuje škody především na mladých jedlích a listnáčích, které okusuje či oloupává jejich kůru. Od počátku existence NPŠ vedla regulace početnosti jelení zvěře lovem k výraznému snížení škod zvěří na lesních porostech, které byly před 30 lety enormně vysoké. Jelení zvěř na Šumavě do současnosti neměla přirozeného predátora, jakým je například vlk. Pokud jeho přítomnost bude mít na redukci jelení zvěře plný vliv, Správa NP Šumava již nebude do vyváženého stavu zasahovat.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.